Osudy obcí mezi Vltavou a Sázavou, které za druhé světové války vystěhovali nacisté, mapuje projekt Hornického muzea Příbram Lidé bez domova. Na jeho přípravě spolupracují obce bývalého vystěhovaného území, muzea, archivy i organizace Post Bellum. Středočeský kraj na projekt přispěje 75 000 korun, rozhodli ve čtvrtek krajští radní. Celkově schválili 1,4 milionu Kč na vzdělávací aktivity krajských muzeí a galerií, z toho téměř 800 000 Kč půjde na adventní program, informovala Zuzana Žídková z krajského úřadu.
Projekt Lidé bez domova mapuje osudy obcí, které vystěhovali němečtí okupanti kvůli zřízení rozsáhlého výcvikového prostoru Waffen-SS. Jeho součástí je historický výzkum, sběr vzpomínek posledních pamětníků, získávání dobových materiálů i jejich zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím interaktivní databáze.
O své domovy tehdy přišly tisíce lidí z okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova. K 15. září 1942 museli opustit tento kraj, neboť si jej nacisté vybrali pro cvičiště jednotek SS. Obyvatele o tom informovali vyhláškou 15. března 1942 s tím, že mohou ještě sklidit úrodu.
Vyhláška se týkala téměř 30 000 obyvatel 73 obcí v oblasti velké zhruba 500 kilometrů čtverečních na severu a západě ohraničené řekami Sázavou a Vltavou a na jihu a východě městy Sedlčany a Benešov. Celý proces stěhování byl rozdělen do pěti etap a měl skončit v dubnu 1944. Podmínky se postupně měnily, první vysídlenci si mohli vzít všechen majetek, další už většinu museli nechat na místě. Za vystěhování byla vyměřena finanční kompenzace, mnozí ji však odmítli jako výraz nesouhlasu s vysídlením.
Němci v prostoru zřídili několik pracovních a vězeňských táborů, mimo jiné pro politické vězně či osoby ze smíšených manželství, ale i pro trestané členy SS. Nedaleko Hradištka u soutoku Vltavy a Sázavy byla pobočka koncentračního tábora Flossenburg se třemi stovkami především ruských a francouzských zajatců.
Po osvobození se většina obyvatel rozhodla vrátit, mnozí však našli pouze rozbořené domy, otrávené studny a pole plná min a granátů. Řada původních obyvatel tak raději odešla do pohraničí, kde osídlila nemovitosti po odsunutých Němcích.
Zdroj: ČTK
