Šumavský národní park musel zavřít rozhlednu u Soumarského rašeliniště u Volar na Prachticku. Důvodem je její špatný stav. Uzavření rozhledny nařídil statik kvůli hnijícím sloupům, vzpěrám a pilotům. Park vybuduje novou rozhlednu. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Termín stavby ani její náklady zatím podle něj jasné nejsou.
„Zhoršující stav rozhledny se vizuálně nejvíce projevil na jaře letošního roku. Proto jsme oslovili certifikovaného statika, aby odborně zhodnotil stav vyhlídky. Původně jsme předpokládali, že by před letošní hlavní sezonou mohly stačit jen sanační stavební zásahy, ale závěry posudku jsou nekompromisní. Vyhlídku nelze považovat za vyhovující ve smyslu platných norem a je nutné zamezit vstupu návštěvníků,“ uvedl.
Rozhledna je v provozu pro turisty od roku 2011. Podle statika v podmínkách, které na Šumavě a v blízkosti rašeliniště panují, její životnost nemohla být o moc delší. Dvořák dodal, že oprava rozhledny by se nevyplatila. „Byla by finančně a časově velmi náročná, navíc by prodloužila životnost rozhledny v řádu jen několika roků. Když navíc přihlédneme k tomu, jak za posledních bezmála 20 let vyrostly okolní stromy, které už zasahují do vyhlídky nejen prvního, ale už i druhého patra, rozhodli jsme se pro stavbu nové,“ řekl mluvčí.
Stavba rozhledny na rašeliništi je vzhledem k nestabilnímu podloží složitější než vybudování klasické rozhledny. Dvořák dodal, že šumavský park bude muset v budoucnosti řešit podobný krok u rozhledny u Jezerní slatě poblíž Kvildy, která je stále v provozu. „Její celková životnost se ale už také blíží ke svému konci, který předpokládáme v průběhu roku až dvou. I tady budeme chtít vyhlídku zachovat, ale i to bude s největší pravděpodobností znamenat stavbu nové,“ uvedl mluvčí.
Šumavská rašeliniště patří mezi nejvzácnější a nejvýznamnější přírodní fenomény místní přírody. V rašeliništích se hromadí v silně kyselém prostředí a bez přístupu kyslíku neúplně rozložená půdní organická hmota, kterou tvoří rozložené zbytky rostlin, vřesovcovitých keříků a jiných dřevin a zejména mechorostů rašeliníků. Velikost vrstvy rašeliny kolísá od několika decimetrů až k osmi metrům.
Zdroj: ČTK
