NTM doplnilo ze svých sbírek další dva šifrovací stroje, staré špionážní fotoaparáty, zařízení pro letecké snímkování a komunikační techniku. A také historii projektů, které jejich tvůrci z politických důvodů utajovali. Návštěvníci mohou seznámit s vývojem nového prototypu motocyklu Jawa, domácích spotřebičů firmy Esa nebo kapesní kalkulačky Curta, které probíhaly za druhé světové války.
Přečtení německých kódů pro elektromechanický šifrovací stroj Enigma ze strany spojenců stojí podle odborníků za mnoha událostmi druhé světové války a ovlivnilo její průběh. Německá strana přitom přístroj považovala kvůli vysokému počtu kombinací za bezpečný a používala ho do konce války.
Kód stroje Enigma však prolomili už v roce 1932 Poláci, a to za pomocí informací z Francie, poskytnutých německým špionem. Za války pak úspěšně četli tajné depeše nepřítele britští kryptoanalytici pod vedením Alana Turinga. Příběh se stal námětem mnoha literárních i filmových zpracování, známý je britský životopisný film Kód Enigmy z roku 2014.
Šifrovací stroj Enigma v držení Slovenského technického múzea má zajímavou historii. Když jednotka Luftwaffe ve slovenských Malackách v roce 1945 vyklízela pozice před Rudou armádou, někdo jí patrně při nakládání na vlak jeden ze strojů odcizil. Zřejmě si myslel, že jde o psací stroj. Od té doby do roku 2020 byla Enigma součástí soukromé sbírky.
Principem Enigmy jsou kola, která se vůči sobě různě otáčejí, a tím ukazují, jaké dvojice písmen si budou navzájem odpovídat. Stroj vznikl po první světové válce jako pomůcka pro bankéře a obchodníky. Později našel využití v armádě, zejména té německé.
Spojenecké síly díky prolomení kódu, o němž protistrana nevěděla, získávaly důležité informace ve válce o Atlantik nebo při přípravě vylodění v Normandii. Vyrobeno bylo asi 100 tisíc kusů Enigmy, do dneška se jich dochovaly asi tři stovky.
Představeny jsou také některé příběhy, kdy k utajování vedla politická situace. Na konci 30. let 20. století vznikaly prototypy nových motocyklů Jawa. Okupace ale znemožnila oficiální vývoj civilních strojů, proto pokračoval tajně, aby po válce mohla začít sériová výroba.
Podobný osud měla i firma Jana Prošvice. Během války byla nucena vyrábět radiosoučástky, a proto Prošvic založil novou firmu Esa, kde pokračoval ve výrobě domácích spotřebičů. Po válce byla výroba rozšířena a po znárodnění začleněna do podniku Elektro-Praga.
Rozvoj průmyslu přinesl potřebu výpočtů, ale mechanické kalkulačky byly těžké a rozměrné. Curt Herzstark proto navrhl kapesní kalkulačku, jejíž konstrukci dokončil za války v koncentračním táboře. Po válce slavila kalkulačka Curta světový úspěch.
Na výstavě uvidíte také barokní Organum mathematicum a šifrovací stroj Hagelin-Cryptos, jehož jiné modely používala americká armáda za druhé světové války.
Výstava, která potrvá do neděle 10. května 2026. vznikla ve spolupráci se Slovenským technickým múzeem, Technickým muzeem v Brně a Vojenským historickým ústavem Praha.
Zdroje: ČTK+NTM
