Cesta vede například kolem staré školy, která pochází z roku 1800. Byl tu byt učitele a dvě učebny. První učitel se jmenoval Jakub Heš.
Dalším zastavením může být Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, ve kterém lze obdivovat cínovou křtitelnici z roku 1630 a kazatelnu z 18. století. Jsou tu i hrobky, vedle sakristie je hrobka c. k. správce královských hřebčínů Augustina de Millern a generála Michaela barona Melase i jeho choti rozené Josefiny Loyg de Netky.
Na naučné stezce narazíme také na tvrz zvanou Hrad. Postavil ji jistý Vaněk z Miletínka, když mu 21. září roku 1436 král Zikmund Lucemburský, jak se říká ve starých dokumentech, Týnec nad Labem připsal. Jak šel čas, šla i tvrz z ruky do ruky. Postupně se tu střídali Václav Hrůza z Chelčic, rytíř Mikuláš z Mezilesic, Pernštejnové, také Maxmilián Habsburský, Jan Libenický z Vrchovišť, Kryštof Betengl z Neyenperku.
Píše se rok 1801 a Jan Nepomuk Harrer, měšťan a koželuh města Týnec nad Labem se rozhodl vystavěti „ z náboženského oumyslu na dole statui Bolestné Rodičky Marie Panny“ na svůj náklad a bez jakéhokoliv jiného příspěvku. Zavázal se také, že bude o ní i nadále pečovati a její správu obstarávati.
Na soše je nápis: „Tuto statui k důkazu pobožnosti ke cti Bolestné Panny postavili Jan a Barbora manželé Harrerovi.1801. Socha byla provedena podle původní skici sochaře Františka Xavera Lederera, českého sochaře období empiru, autora mnoha pražských portálů, který předložil 15. března 1801 náčrtek a rozpočet, což je bezesporu zajímavé čtení: Výška s křížem 5 loket dle poměru šířky zde v Praze, 180 zl. podstavec z tvrdého zrnitého pískovce 2 lokte 8 palců, vysoký 1 loket 15 palců široký, 1 loket silný s mramorovou deskou a Lederer značkou, bez nápisu, jehož jedno písmeno po 1 krejcaru stojí 70 zl. Celá summa 250 zl.
