Pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijali letos už 59 mláďat. Sezona mláďat přitom podle nich ještě plně nezačala. Více než polovina přinesených mláďat jsou zajíčci. Stanice to uvedla na svých internetových stránkách. Ochránci přírody opakovaně upozorňují na to, že odnesení z přírody mláďatům místo pomoci často naopak uškodí.
„Nejvíce je zajíčků (35), následují veverky (18), čtyři mláďata puštíka obecného, jedno mládě hohola severního, což je středně velká, potápivá kachna. O víkendu jsme přijali také první lišče,“ uvedli ochránci přírody.
Lidem, kteří narazí na zdánlivě opuštěné mládě, ochránci radí, aby určitě po telefonu konzultovali, zda je mají z přírody odnést. „V mnoha případech je odebrání z přírody kontraproduktivní a v neprospěch daného mláděte,“ uvedli.
I v blízkosti domů mohou lidé během jara narazit například na srnčata schoulená v trávě. „V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná,“ uvedla mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Nováková.
Mláďat nalezených ve volné přírodě by se lidé neměli dotýkat, a to ani když je nepříznivé počasí. „Netýká se to jen kolouchů, ale také malých zajíčků, ježků a dalších savčích mláďat. Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na mláděti způsobí, že jej samice zpravidla opustí. Navíc odchov mláďat volně žijících zvířat člověkem je velmi obtížný a ne vždy úspěšný,“ doplnila Nováková.
Jako správný příklad, kdy je nutné mláďata do záchranné stanice donést, uvedli ochránci přírody událost z konce března týkající se tří nevyspělých, ještě slepých mláďat veverek. „Mláďata se dostala do naší péče z toho důvodu, že došlo ke skácení stromu s dutinou, ve kterém bylo veverčí hnízdo. V takovém případě již nelze mláďata vrátit do péče matky,“ uvedla stanice.
Zdroj: ČTK
