Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu AV ČR Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava, řekla novinářům vedoucí výzkumu Zuzana Loskotová.
Archeologové zkoumají pozemek, kde plánuje těžařská a energetická společnost MND stavět další část fotovoltaické elektrárny. Výzkum firma podpořila i finančně. „První hroby v této lokalitě jsme našli v roce 2009. Díky nedestruktivní archeologické prospekci jsme o velkém množství hrobů věděli,“ uvedla Loskotová. Odborníci lokalitu mapovali leteckými snímky i záběry z dronu. Polohu jednotlivých hrobů jim pomohly určit rostliny – na místech, kde byli pohřbeni lidé, rostou výše a jsou silnější než jinde, porost tedy na záběrech polohu hrobů dobře vykreslil. Ještě před samotnými vykopávkami se uskutečnil i geofyzikální průzkum.
„První rozsáhlý průzkum se uskutečnil loni, kdy jsme odkryli okolo stovky hrobů a letos pokračujeme dalším velkým odkryvem. Jedná se o největší kostrové pohřebiště z doby stěhování národů v prostoru celého středního Podunají. Jde o příslušníky kmene označovaného Langobardi, který přes Moravu migroval a zůstal zde po několik generací,“ dodala Loskotová. Langobardi později doputovali do míst dnešní Lombardie.
Zajímavostí pohřebiště je to, že kromě jedinců různého věku zde byli pohřbeni i koně a psi. „Dá se předpokládat, že byli pohřbeni se svými majiteli, kteří byli buďto bojovníci nebo patřili k elitní vrstvě společnosti,“ dodala vedoucí výzkumu.
Z výbavy jednotlivých hrobů jsou nejvzácnějšími předměty spony, které zdobily ženské šaty. Jsou vyrobené z vzácných kovů, například pozlaceného stříbra, a osazené polodrahokamy, takzvanými almandiny, které se v surovém stavu dovážely z Indie. Právě díky hrobové výbavě se podařilo pohřebiště rychle datovat – určité typy šperků a zbraní jsou pro 1. polovinu šestého století typické.
Na lidských ostatcích není podle antropoložky Evy Vaníčkové patrné, že by tito lidé trpěli vážnějšími zdravotními problémy. Výjimkou jsou některé ostatky dětí. „U nich se projevily některé výživové a stresové faktory viditelné zejména na zubech, které mohly být i příčinou úmrtí těchto dětí,“ konstatovala Vaníčková.
Současný výzkum zahájili archeologové v srpnu, výzkum se nejspíš protáhne až do začátku listopadu. Zbývá prozkoumat asi dvacítka hrobů.
Zdroj: ČTK
