Roušky, respirátory a další ochranné pomůcky jsou pro jedno použití, vydrží maximálně šest až osm hodin. Jejich spotřeba je obrovská. „Jen v Krajské nemocnici v Liberci spotřebují teď za dva týdny to, co jinak mají na rok,“ řekl hejtman. Už v tomto týdnu by proto podle něj měla kraji vlastní výroba zajistit zhruba půl milionu kusů.
V Elmaco, kde vyrábějí nanotextilii pro filtry do plátěných roušek, se už rozjel druhý stroj. Liberecký kraj jedná s dalšími samosprávami v zemi, že by společně financovaly další stroj, aby bylo možné výrobu filtrů zvýšit. Právě nedostatek materiálu je zatím podle Půty slabým místem. „V Drylocku jsou schopni denně vyrobit 100 000 kusů, a když bude materiál tak až půl milionu při třísměnném provozu,“ řekl.
S výrobou filtrů do roušek přišli vědci liberecké univerzity, používají na ně nanotextilii, která dokáže zachytit 80 až 90 procent viru. Díky tomu jsou roušky účinností srovnatelné s respirátory typu FFP2, které Česko za drahé peníze dováží ze zahraničí. Z materiálu, který stačí na 6000 roušek, lze vyrobit až 20 000 filtrů. Výroba na univerzitě by měla tento týden skončit, přesune se do továren.
Vědci liberecké univerzity nepomáhají ale jen s výrobou roušek. Univerzita se také zapojila do 3D tisku respirátorů pro nemocnice. Je jedním z mála pracovišť v zemi, kde mají nejmodernější 3D tiskárnu schopnou tisknout neporézně – hotový materiál tak nepropustí vodu ani viry, navíc je velmi rychlá. „Technologie je unikátní v tom, že jednu vrstvu dokáže vytisknout za osm až devět vteřin,“ řekl Jiří Šafka z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Respirátory jsou tak srovnatelné s těmi, které se vyrábějí na vstřikovacích lisech.
vera/čtk
