Nejlepším místem pro život v Česku je letos Zlínský kraj. Následují Vysočina a Jihomoravský kraj. Naopak nejslabší životní podmínky nabízí Ústecký kraj. Ukázaly to výsledky jedenáctého ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život, který zajišťuje společnost Communa.
Autoři výzkumu hodnotili osm oblastí, mezi nimi třeba bezpečnost, dopravu, dostupnost péče či školství. Zaměřili se i na možnosti podnikání. Provedli také průzkum mezi 2320 obyvateli. Výsledky mapování situace v regionech mají motivovat stát a samosprávy i neziskové organizace, podnikatele a místní lidi ke zlepšování podmínek a prostředí.
Zlínský kraj se na první příčku posunul z loňské páté pozice. Vystřídal tak Prahu, která letos sestoupila na předposlední místo. „Ve Zlínském kraji bereme jen první místa,“ reagoval při přebírání ceny zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Narážel tak na silnou vlnu epidemie, s kterou se region potýká. „Nikdy to nevzdáme, budeme bojovat,“ uvedl k boji s epidemií i ke snaze obhájit příští rok v krajském žebříčku nejlepších míst pro život první pozici. „Náš kraj je tak specifický, že každý, kdo náš kraj trochu pozná, tak si ho musí zamilovat,“ dodal hejtman.
Podle autorů má Zlínský kraj celkově výborné podmínky pro život. „Lidé jsou ve Zlínském kraji s prostředím, v němž žijí, velmi spokojeni. Objektivně se zde mohou ve srovnání s jinými regiony cítit především bezpečně,“ uvedl David Pavlát ze společnosti Communa. Vedle nízkého počtu trestných činů na tisícovku obyvatel, nízké nezaměstnanosti autoři ocenili i počet lůžek v nemocnicích či počet zubařů. Těch je na tisícovku obyvatel podle hodnotitelů skvělý.
Data vyhodnocovaná v rámci výzkumu ukazují, že studenti rádi využívají místní soukromé i veřejné vysoké školy. Atraktivita vysokých škol počítaná podílem studentů studujících na vysokých školách ve svém kraji je v České republice vůbec nejvyšší, uvedli autoři.
Průměrných hodnot při celorepublikovém srovnání Zlínský kraj dosahuje, pokud jde o produkci komunálního i podnikového odpadu v přepočtu na obyvatele. Obdobné je to se sběrem papíru, plastu, skla nebo elektroodpadu, tedy s recyklací odpadu. Na průměrné úrovni je dále i kapacita čističek odpadních vod nebo množství pošt. Průměrná je na Zlínsku i naděje na dožití žen i mužů.
Naopak za slabé stránky považují dopravní infrastrukturu, kapacitu čističek odpadních vod či málo míst v základních školách, kde je pak ve třídách vysoký počet dětí.
Agentura Datank při srovnávání vycházela z údajů ministerstev práce a vnitra, statistického úřadu, registru vozidel, monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, hydrometeorologického ústavu, Czechinvestu, agentury ochrany přírody či od provozovatelů hromadné dopravy. Autoři posuzovali 60 kritérií. Nově pak také hodnotili podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy k podnikatelům, a to podle 28 kritérií.
sto/ČTK
