Na jedné straně stojí miliony korun, které do rozpočtu měst a obcí tečou z daní spojených s hernami a kasiny. Na druhé pak drtivé sociální dopady a kriminalita spojená se závislostí na hazardních hrách. Utnout hazard na svém území není pro vedení radnic snadné rozhodnutí.
Dluhy, následné exekuce majetku, negativní vliv na rodinu, rozpad partnerských vztahů, problémy v práci, to jsou většinou následky gamblerství. Gamblerů závislých na hazardu je v Česku zhruba 50 tisíc. V souvislosti s touto závislostí je často zmiňována i zvýšená kriminalita a narušování veřejného pořádku ve městech, kde jsou herny provozovány. Problémy, které v důsledku dopadají i na radnice, které se proto příjmů z hazardu v minulosti zřekly.
Příkladem můžou být Otrokovice, dnes vedené starostkou Hanou Večerkovou (ANO), kde vystrnadili hazard z území města už v roce 2011. Od toho roku platí úplný zákaz provozování některých loterií a jiných podobných her. „Radnice již tehdy upřednostnila společenský dopad před ekonomickým přínosem a v tomto postoji je konzistentní i dnes,“ říká mluvčí Otrokovic Lenka Vaculová s odkazem na sociální problémy a trestnou činnost, které hazard provází. Ve městě tak mohou být provozovány pouze loterie či tomboly, často zpestřující program plesů, či prodávány stírací losy.
Pozitivní vliv zákazu dokládají zkušenosti inkasních agentur. Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, klesl počet problémových dlužníků. Podle statistiky společnosti M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem, se snížil počet neplatičů v konkrétních městech až o desítky procent.
Ne tak v nedalekém Zlíně pod vedením primátora Jiřího Korce (ANO) a radniční koalice doplněné o STAN, KDU-ČSL, ODS a Piráty. Tam se hazardu stále daří. A je proto důvod, do městské kasy plyne z jeho zdanění hodně peněz. Za loňský rok to bylo podle zveřejněného rozpočtu přes 53 milionů na dani z technických her, u daně z hazardních her pak hezkých 9 a půl milionu korun.
Mluvčímu radnice Tomáši Melzerovi se nejdříve na otázky týkající se hazardu moc odpovídat nechtělo. Nakonec ale informace poskytl. Z nich vyplývá, že možností, kde mohou lidé ve Zlíně prohrát výplatu, za poslední čtyři roky rozhodně přibylo. Herních automatů bylo v roce 2018 podle radnice 447, v roce 2021 už 492. Vzrostl také počet míst s živou hrou, z 52 v roce 2018 na 65 v roce loňském. Dařilo se také kasinům. Z původních sedmi se za čtyři roky přidaly dvě nová. Ubylo naopak heren, těch bylo ve 2018 celkem deset, loni už poklesl jejich počet na šest.
Město hazard na svém území reguluje vyhláškami co do počtu míst z roku 2017. „Bylo vybráno 46 míst, na kterých mohou být provozovány hazardní hry. V letošním roce je z celkového počtu čtyřiceti šesti míst využito jen 15 a to 9 kasin a 6 heren,“ uvedl Melzer. Přímé odpovědi na otázku, zda město uvažuje o úplném zákazu hazardu se však vyhnul.
O něco lepší je situace v nedalekých Napajedlech, vedených starostkou Irenou Brabcovou (Napajedelské fórum – ANO 2011). Ještě v roce 2018 tam bylo 175 herních automatů, postupně jejich počet klesal na 114 v roce loňském. Letos jich je 97.
Tady na otázku k úplnému konci hazardu zaznívají vyhýbavé odpovědi. „V současné době je hazard na území města regulován v rozsahu Obecně závazné vyhlášky o regulaci provozování hazardních her,“ uvedl Ivo Šlíma, vedoucí finančního odboru města. Vyhláška povoluje hazardní hru hned v 17 jeho ulicích. Z toho loni do městské kasy připlulo na daních z technických her 15,2 milionů a na dani z hazardních her 857 tisíc korun.
Ze statistik ministerstva financí vyplývá, že je pro hazard nejpohostinnější Zlín. Ve druhém čtvrtletí letošního roku měl zdaleka největší procentní podíl na celostátním hrubém výnosu daně z technických her – přes 1,5 procenta. Pro srovnání v Otrokovicích to byla nula, v Napajedlech pak 0,4 procenta.
vz
