• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Neohrabané mládě hrabáče, které se narodilo v zoo v Olomouci, vyžaduje péči téměř jako lidské miminko

    20.4.2023

    Mládě hrabáče kapského, který patří mezi vzácně chované druhy zvířat, se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Ošetřovatelé jsou od té doby v jednom kole, jelikož neohrabané mládě vyžaduje jejich neustálou péči, kterou lze srovnat s lidským novorozencem. Oddechnout si mohou denně pouze na pár hodin, řekla mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020 a podařilo se ho i odchovat.

    Chovný pár hrabáčů tvoří samec původem z Jekatěrinburgu a samice z Prahy. Samice Nyota přivedla své mládě na svět 8. dubna. V řadách ošetřovatelů zavládla obrovská radost, zároveň se ale vynořily i starosti. „Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě neznamená odchovat. V prvních dnech vyžaduje velmi intenzivní péči, která začíná ve čtyři hodiny ráno, končí většinou krátce po půlnoci a podílí se na ní celý tým ošetřovatelů,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.

    Mládě hrabáče se musí pravidelně krmit a vážit. Ošetřovatelé mu také promazávají kůži. „I když se kdykoliv cokoliv může stát a musíme být stále ve střehu, přesto se naše obavy pomalu rozplývají. Malý hrabáč spolehlivě pije velmi vydatné mateřské mléko, přibírá a během prvních deseti dnů života zdvojnásobil svou porodní váhu. Z počátečních 1530 gramů se již dostal na neuvěřitelných 3050 gramů,“ podotkla Veselá.

    Hrabáče kapské chová přibližně 25 evropských zoo, na odchov se specializuje pouze sedm z nich. „Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné či nesaje od matky. Důvodů nezdaru může být hned několik,“ řekla Gronská. V Česku hrabáče kapské chovají zoo v Praze, Plzni, Dvoře Králové a Olomouci.

    Hrabáč ve volné přírodě žije ve velké části Afriky jižně od Sahary. Na silných končetinách má mohutné drápy, kterými rozhrabává mraveniště a termitiště. Má až třicet centimetrů dlouhý lepkavý jazyk, tím loví hmyz, zejména termity. Je to noční tvor, žije samotářsky.

    zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte