Nezachraňujte opuštěná srnčata, připomíná hajný. Jedno lidé odvezli v kočárku

13.5.2022
Jan Štoll

Příběh „zachráněného“ srnčete, které dovezli děti v doprovodu dospělých až do záchranné stanice v kočárku, otřásl veřejností. Odborníci radí mláďata nechat být. Pomoci mohou lidé naopak při sečení luk a porostů.

Srny, jeleni, zajíci. Jejich roztomilá mláďata často končí naprosto zbytečně v útulcích a záchranných stanicích poté, co jsou lidmi odneseny jako opuštěná. Jejich zvířecí mámy přitom bývají nedaleko.

„Tak už je to zase tady. Děti přivezly v kočárku z louky srnče, bylo tam samo, chtěly ho prý zachránit. Byly tam i s dospělým, a nic. Vrátit ho už nikam nešlo,“ zlobí se Libor Šejna, hajný ve společnosti Lesy města Písku při pohledu na malého srnečka dovezeného do Záchranné stanice živočichů Makov.

„Takže, až někdo najdete v lese nebo na louce srnče, které je schoulené, nijak nenaříká, nic mu není. Nechte ho tam, srnka o něm ví a až bude klid, přijde ho nakrmit,“ připomíná hajný Šejna.

Zdroj: Libor Šejna

Srny často v pozdním jaru nechávají mláďata ve vysoké trávě. Jsou tam v relativním bezpečí před dravci, zatímco samy shání potravu. Mláďata ale přichází nakrmit. Když je v blízkosti člověk, k mláděti se ale nepřiblíží.

Když už někdo mládě odnese, měl by jej rychle vrátit zpět na místo. „Máma by si pro něj určitě přišla,“ vysvětluje Pavla Benettová ze spolku Stop sečení srnčat. Právě sečení trav a porostů představuje pro mláďata zdaleka největší nebezpečí. Podle odhadů v Česku najde takto smrt na šedesát tisíc srnčat ročně. „Srnče se při sečení instinktivně přikrčí k zemi a neutíká. Sekačky srnčata usmrtí nebo v horším případě smrtelně poraní,“ dodává.

A přesně s touto záchranou mohou lidé pomoci. Dobrovolníci na jihu kraje vyrazili na louky už 17. května. Dobrovolníci se mohou hlásit na jejich facebookové skupině, kde se dozví i všechny podrobnosti. „Pokud by chtěl někdo pomoci se šířením plakátků, jsou k vyzvednutí ve Slunečnici v Chelčické ulici v Českých Budějovicích, najdete je vzadu v obchodě u výdejny PPL. Děvčat na pokladně se neptejte, jděte rovnou dozadu do obchodu,“ dodává Benettová.

Spolek má při této záchraně úspěchy. „Celkem se nám podařilo lokalizovat a vynést nebo vyhnat na 200 srnčat, nespočet dospělých kusů, mnoho zajíců a dokonce i jedno malé zajíče,“ popisuje spolek minulé výsledky. S nalézáním mláďat ale už dnes pomáhá nejmodernější technika.

„Asi 30 srnčat a zajíče jsme nalezli spolu s dobrovolníky při pěším procházení porostů, většinu ale samozřejmě našli drony. Byly nám skutečně obrovskou pomocí. V terénu znamenají velikou úsporu času a lidské síly, a s naprostou jistotou naleznou zalehlou zvěř,“ dodává spolek. Postupem času se se piloti dronů ze spolku naučili  s přehledem zvládnout i 50ti hektarové louky.

Zvířata ale ohrožují také srážky s auty. Od loňského října do konce letošního března bylo na sledovaných tuzemských silnicích podle policejních dat 7225 srážek motorových vozidel se zvěří, což je meziročně o 25 procent více.

I nadále platí, že až 80 procent sražené zvěře představují srny a srnci. „Do budoucna očekáváme, že by měly růst srážky s prasetem divokým,“ upozornil Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. Řidiči by se s nadcházejícím létem měli připravit i na kulminaci počtu srnčí zvěře u silnic, protože mezi červencem a srpnem se odehrává její říje. „Srnčí zvěř se pohybuje na relativně malém prostoru. Zvířata překračují komunikace poměrně často,“ podotkl Bíl. Ze statistik vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě pozdní noční a brzké ranní hodiny, kdy počet střetů dramaticky roste. Absolutně nejhorší je celoročně období kolem 22. hodiny.

STO/ČTK



Nepřehlédněte