Při vzniku nehod vozů městské hromadné dopravy je významným rizikovým faktorem nezkušenost řidičů. Negativní dopad může mít také poslech mluveného slova, který vyžaduje větší pozornost. Statisticky významný vliv naopak nemá poslech hudby. Vyplývá to ze studie brněnského dopravního podniku (DPMB), která vznikla ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu (CDV). Na bezpečnost provozu mají pozitivní dopad preventivní opatření, vzdělávání řidičů a psychologická podpora, uvedla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.
Pětiměsíční výzkum zahrnoval individuální rozhovory s řidiči a členy managementu, workshopy s různými skupinami zaměstnanců, systematické pozorování řidičů ve vozidlech či analýzu dat z hloubkových šetření dopravních nehod. „Cílem bylo lépe porozumět příčinám nehod řidičů a identifikovat faktory, které se na jejich vzniku podílí,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Podnik loni ve snaze snížit počet nehod, jejichž viníkem jsou řidiči vozů MHD, zavedl zákaz poslechu rádia v kabině řidičů. Mezi zaměstnanci zvedl vlnu nevole a opatření vydrželo měsíc. Výzkum statisticky významný vliv poslechu hudby na vznik nehod neprokázal, v některých případech naopak může udržet pozornost a snížit únavu. Na chování řidičů však může mít dle zprávy vliv i hlasitost hudby i hudební styl. Rychlá a hlasitá hudba může podněcovat k dynamičtějšímu stylu jízdy, oproti tomu pomalejší a tišší hudba může přispět k větší koncentraci.
Rizikovějším se ukázal být poslech mluveného slova, který vyžaduje větší pozornost, a může tak mít souvislost se vznikem dopravních nehod. „Výsledky výzkumu jsme sdíleli s našimi řidiči. Každý z nich má jiné preference i potřeby, a proto považujeme za důležité, aby si na základě těchto informací sami uvědomili, co jim pomáhá udržet pozornost a co je naopak může rozptylovat,“ poznamenal ředitel.
Jako významný rizikový faktor se ukázala být nezkušenost řidičů, zejména v prvních dvou letech praxe. Noví řidiči nejčastěji podceňují brzdnou dráhu nebo šířku vozidla. Ve větší míře než zkušení řidiči se také potýkají se stresem z provozu a interakcí s ostatními účastníky provozu, což může vést k chybám. DPMB se proto na školeních ještě více zaměří na prezentaci nejčastějších typů nehod a jejich prevenci.
Dle pohovorů mohou mít pro řidiče psychické dopady i drobné nehody. Polovina tázaných popisovala pocity studu, selhání nebo obavy z následků, a to i v případech, kdy nebyli viníky. Z neřešených potíží pak mohou vzniknout traumata. Proto se prokázala potřeba tzv. ponehodové péče – tedy podpory, která by řidičům pomohla situaci zpracovat, získat zpětnou vazbu a vrátit se do provozu s jistotou. DPMB několik let nabízí svým řidičům psychologickou podporu. Zavést chce povinný kontakt, který by pomohl odhalit přetrvávající stresové stavy či sníženou sebedůvěru.
Podnik podle Havránka získal konkrétní doporučení, která pomohou zlepšit prevenci, vzdělávání i podporu řidičů. Věří, že díky tomu budou schopni dále snižovat nehodovost. Počet nehod, v nichž figurovala vozidla brněnské MHD, loni meziročně klesl z 823 na 757. Po krátkém růstu se tak vedení dopravního podniku podařilo různými opatřením vrátit k trendu, kdy počet nehod klesal. Vedle bezpečnosti je to důležité také s ohledem na náklady spojené s nehodami, které kvůli modernizaci vozového parku i zdražování práce rostou.
Zdroj: ČTK
