Systém celoživotního vzdělávání v Česku by se mohl rozšířit o možnost získání takzvaných mikrodiplomů. V rozhovoru to dnes řekla nová rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Zavedení mikrodiplomů označila za jednu z výzev, které nyní univerzitu čekají. Měly by podle ní přispět ke zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Ve své funkci chce na univerzitě podpořit změny v informačních technologiích, investice, rozvoj vědy a spolupráci se zahraničními vysokými školami. Do svého kolegia si vybrala osm prorektorů, jedním z nich se stal bývalý náměstek ministerstva školství pro vysoké školy a vědu Pavel Doleček. Králíčková do čela univerzity nastoupila od 1. února.
Univerzita Karlova podle rektorky nyní pracuje na projektu, ve kterém chce ve spolupráci s ostatními veřejnými vysokými školami v Česku nastavit systém získávání takzvaných mikrodiplomů. O možnosti zavedení těchto certifikátů podle ní informovala Evropská komise na konci roku 2021. Králíčková počítá s tím, že na projekt půjdou evropské peníze z Národního plánu obnovy. „Považuji to za důležitý počin pro celoživotní vzdělávání a uplatnitelnost absolventů obecně všech vysokých škol v České republice,“ uvedla.
Mikrodiplom by podle ní mohl získat student vysoké školy nebo účastník celoživotního vzdělávání po absolvování krátkého studia ohodnoceného kredity. Lidé v celoživotním vzdělávání by za kurz platili, studenti by nemuseli. „Mělo by to pomoci tomu, aby třeba i student, který studuje geografii, geologii nebo medicínu, mohl získat tento diplom například v oblasti umělé inteligence nebo práce s velkými daty, a tím pádem by na pracovní trh už vstupoval se širší škálou dovedností,“ řekla.
Nová rektorka by se ve výuce chtěla do budoucna zaměřit také na využití zkušeností z výuky na dálku pro takzvanou virtuální nebo hybridní mobilitu, obsahující prezenční prvky. Touto cestou může škola zájemcům nabízet i přednášky na zahraničních univerzitách nebo lidem ze zahraničí výuku v ČR. V dalších letech plánuje Univerzita Karlova prohloubení spolupráce s pařížskou Sorbonnou a univerzitami v Heidelbergu, Kodani, Miláně a Varšavě, se kterými tvoří Evropskou univerzitní alianci 4EU+, dodala Králíčková.
Prezident Miloš Zeman při jejím jmenování na Hradě poznamenal, že by vysoké školy měly usilovat o zvýšení své prestiže, protože většinou v mezinárodním srovnání nejsou příliš úspěšné. Podle Králíčkové o to zástupci vysokých škol usilují a nové vedení Univerzity Karlovy pro lepší postavení udělá maximum. Pomohlo by ale, kdyby stát vysoké školy lépe financoval, řekla. „(Vynikající zahraniční univerzity) jsou často v zemích, které věnují daleko větší procento HDP na podporu vysokých škol než u nás,“ míní.
Pokračovat chce v podpoře desítek investičních akcí. Kromě plánované stavby Kampusu Albertov nebo kampusu lékařské a farmaceutické fakulty v Hradci Králové zmínila například přípravu multifunkční budovy druhé lékařské fakulty nebo rekonstrukci sídla pedagogické fakulty či evangelické teologické fakulty. Univerzita hodlá na projekty využít evropských dotací i peněz ze státního rozpočtu, řekla rektorka.
V týmu bude mít osm prorektorů, tedy o jednoho prorektora méně, než měl její předchůdce Tomáš Zima. Statutárním zástupcem rektorky a prorektorem pro akademické kvalifikace bude bývalý děkan právnické fakulty Jan Kuklík. Prorektorem pro strategickou spolupráci a rozvoj bude Pavel Doleček, který k 31. lednu odešel z pozice náměstka na ministerstvu školství, kde ho nahradila bývalá prorektorka Univerzity Karlovy Radka Wildová.
Informační technologie bude mít na univerzitě na starosti Tomáš Skopal z matematicko-fyzikální fakulty, vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek z fakulty sociálních věd, vnější vztahy Martin Vlach z matematicko-fyzikální fakulty, zahraniční věci Markéta Křížová z filozofické fakulty, studijní záležitosti Markéta Martínková z přírodovědecké fakulty a koncepci a kvalitu vzdělávání Jan Polák z třetí lékařské fakulty.
zdroj: čtk
