„Nový zákon o odpadech přenesl řadu povinností ze státu na bedra obcí a měst,“ vysvětluje Iva Zeroníková, odbornice na nakládání s odpady, která se jako manažerka pobočky společnosti AVE ve Žďáru nad Sázavou této problematice dlouhodobě věnuje. „Jednou z největších změn, které zákon přináší, je posunutí konce skládkování využitelného odpadu o šest let na rok 2030. Postupně se ovšem budou navyšovat poplatky za skládkování odpadu. Pokud bude město nebo obec se svými obyvateli špatně třídit, všem se to výrazně prodraží,“ říká Iva Zeroníková.
Současná částka 500 Kč za tunu uloženého odpadu vzroste postupně až na 1850 Kč v roce 2029. Přijetím nového zákona se navyšují obcím náklady spojené s uložením směsného komunálního odpadu na skládkách. Od 1. ledna 2021 došlo také k omezení typu odpadů, který může být na skládky přijímán.
Jakmile obec nedodrží nové podmínky, vystavuje se riziku pokuty 200 000 korun. Odborníci se shodují, že obce a města, ale ani obyvatelé nejsou na tyto novinky dostatečně připraveni, což může v řadě míst vést k razantnímu růstu nákladů na svoz odpadu.
Ve Žďáru musí občané vytřídit 2x více odpadu
„Obce dostaly povinnost do roku 2025 navýšit množství tříděného odpadu na 60 %, o pět let později vzroste tento podíl na 65 %. Týká se to klasických komodit, kterými jsou papír, plast a sklo, ale i bioodpadu a dalších složek,“ vypočítává Zeroníková. „Problém je, že například u nás ve Žďáru činí tento podíl asi jen 35 %. Zbytek končí na skládkách. Do roku 2035 vzroste povinnost minimálního podílu tříděného odpadu dokonce na 70 %.“
Další úskalí nové legislativy spočívá v tom, že ne vše, co skončí v barevných popelnicích, lze následně recyklovat. Proto před konečným zpracováním existují tzv. třídicí linky, kde je potřeba ručně oddělit odpad, jenž lze využít, od materiálu, který již další možnost recyklace neumožňuje a jemuž se říká výmět – jsou to například obaly od cédéček, zubní kartáčky či některé typy balicích papírů a lepenky. Navíc občané do separovaného odpadu často dávají i komunální směs.
Třídicí linka ukazuje, jak lidé (ne)umějí třídit
Nový zákon klade přísné podmínky také na tyto třídicí linky a zde se střetává původně dobrá myšlenka v zákoně s realitou v kontejnerech: lidé do popelnic na separovaný odpad odkládají i věci, které tam nepatří. „Může tak vzniknout absurdní situace, kdy obec nebo město vykáží krásných 60 % vytříděného odpadu v nádobách, ale na třídicí lince se ukáže, že použitelná je třeba jen polovina,“ přibližuje Iva Zeroníková.
„Čtyřikrát za rok děláme na naší lince ve Žďáru kontrolní vážení jednotlivých druhů tříděného odpadu. Podíl nevhodných složek rok od roku roste. V roce 2018 činil u sídlištní zástavby 9 %, vloni již dosáhl 15 %, na venkově dokonce 17 %. Při ročním objemu 2500 tun plastu, který u nás zpracujeme, to vychází na 425 000 kilogramů odpadu, který v plastových popelnicích neměl co dělat,“ přibližuje odbornice na odpady situaci v regionu.
„Nový zákon nám jako zpracovateli odpadu určuje, jak velký podíl vytříděného odpadu máme dále předat k materiálovému využití. Při stávajícím přístupu lidí a obcí to však nebude možné, což může vést jednak k razantnímu nárůstu cen, jednak ke kolapsu celého systému,“ varuje Iva Zeroníková.
Kdo nezlepší třídění, zaplatí víc
Ceny za svoz odpadu porostou zvláště v těch obcích a městech, které nemají zajištěného silného partnera na odpadové hospodářství. Konkrétně Žďár nad Sázavou má v tomto ohledu jistou výhodu, protože místní pobočka české společnosti AVE zde působí již 30 let a vybudovala zde profesionální zázemí.
Již dnes ukazuje situace v jiných městech, jak se může neekonomické nakládání s odpady prodražit. Srovnatelně velký Havlíčkův Brod, kde provozují vlastní technické služby pro svoz odpadů, ročně na tuto službu vynakládá přes 30 milionů korun, zatímco Žďár nad Sázavou platí jen 16,8 milionu. Občany z Havlíčkova Brodu stojí poplatek za odpad 720 Kč ročně, obyvatelé ze Žďáru platí jen 580 korun.
„Ekologické a hospodárné nakládání s odpady je běh na dlouhou trať, která vyžaduje zkušenosti a zázemí. I když jsme velká pobočka a spolu se Žďárem obsluhujeme 130 měst a obcí v regionu, příští roky nebudou jednoduché. Věřím ale, že s našimi komunálními partnery zdárně zvládneme i nové předpisy, jejichž smyslem je zlepšit životní prostředí v celé České republice. Ovšem čeká nás hodně práce, což se týká jak nás, kteří se staráme o čistotu města, tak místní samosprávy, ale i občanů, kteří se budou muset ve vlastním zájmu naučit třídit mnohem důsledněji než dosud,“ uzavírá Iva Zeroníková.
Zdroj: AVE žďár
