Problém drogový center, u nichž se kumulují lidé závislí na omamných látkách, je v jejich umístění. Nikdo je na území své městské částí pochopitelně nechce. A výjimkou není ani Praha 8. Jak to bude s centry se bude dojednávat. „Aktuálně je jmenován nový protidrogový koordinátor hlavního města Prahy pan Dárek. Během září má dojít po dlouhé době k opětovnému setkání protidrogových koordinátorů městských částí. Uvedeného setkání se budeme účastnit a budeme se ptát na novou strategii pražského magistrátu v oblasti adiktologie, termín zatím není stanoven,“ uvedla místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková (ODS). Dodala, že měl být 19. září.
V minulosti se městské části z magistrátu na umístění centra nikdo moc neptal. Kvůli centru se sešla protidrogová komise ale bez jejich zástupců. „Celé jednání bylo o Praze 8, ale neměli ani odvahu kohokoli z nás pozvat,“ uvedla dříve.
To by se s novým vedením metropole mohlo změnit. „Vedení Prahy vyjednává s vytipovanými městskými částmi, předběžně se nabízí několik variant pro otevření nízkoprahových center. Až to bude možné, zveřejníme konkrétní lokality. Jelikož je protidrogová politika hlavního města v mé gesci, osobně se těchto jednání účastním,“ uvedl Primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Riziková populace
Podle dokumentu Optimální síť adiktologických služeb v Praze ze srpna loňského roku se s centrem na osmičce počítá. Potřebnost vzniku nového kontaktního centra podle dokumentu definovali experti. Z údajů v materiálu vyplývá, že je na jejím území osmičky přes tři tisíce lidí mezi 15 až 64 rokem života spadajících do rizikové skupiny populace. To zahrnuje 645 problémových uživatelů, 1736 lidí s vyšším rizikem kvůli užívání alkoholu, konopí, závislosti na hazardních hrách či problémové užívání léků. A 620 lidí v nižším riziku se stejných důvodů. Poslední návrh tak počítal s jedním centrem pro 30 až 90 klientů denně, jednou ambulancí s kapacitou 300 klientů ročně a dvěma rozšířenými ambulancemi se stejnou kapacitou. A také terénními programy, dvakrát týdně pěšími a třikrát týdně mobilními týmy nízkoprahových služeb. „Již dříve jsem navrhovala, aby na Praze 8 fungovala například mobilní ošetřovna, to ale podle magistrátu není dostatečná náhrada za kamenné centrum,“ dodává místostarostka Ludková.
Vede pervitin
Data o výskytu drog v odpadních vodách sleduje European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Z posledních dat vyplývá, že preference pražských uživatelů drog se drží ve stejné rovině, našly se stopy kokainu, konopí, pervitinu či extáze. „Není o tom pochyb. Zatímco většina Evropy má jako hlavní drogu heroin, u nás je to tradičně pervitin, a to i kvůli domácí výrobě,“ uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Velké oblibě se v Praze ale těší i kokain.
Center je málo
Na celou Prahu je kontaktních center pro zvládnutí situace zoufale málo. „Situace má samozřejmě dopad i na naši službu, počet klientů se nám po uzavření centra v Mahenově ulici zvýšil o 25 procent, a to znamená, že jsme hodně nad naší kapacitou. Už se samozřejmě začínají ozývat naši sousedé a chtějí, abychom svou činnost ukončili také,“ uvedl ředitel centra Sananim David Pešek.
V centru pozornosti
Hlavní město dá v příštím roce na podporu adiktologických služeb 68,25 milionu korun, což je meziročně o asi tři miliony více. Peníze jsou určeny mimo jiné na kontaktní a poradenské služby, terénní programy, ambulantní a substituční léčbu nebo pro stacionární programy. Schválili to pražští radní. Magistrát podpoří boj proti závislostem ve 12 kategoriích. V nich je také péče v terapeutických komunitách, doléčovací programy, a to včetně chráněného bydlení a chráněných pracovních programů, služby pro uživatele drog ve vězení a ve vazbě nebo lůžková péče. V programu město přispěje rovněž na výzkumy a studie na vyhodnocení potřebnosti, dostupnosti a efektivnosti služeb nebo poskytování informací uživatelům návykových látek a patologickým hráčům či jejich příbuzným.
Zdroj: ČTK, blesk
