Obce ze všech čtyř lokalit, kde stát zvažuje výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, se obrátily na Evropskou komisi. Stížnost, kterou připravila advokátní kancelář Doucha Šikola, míří proti postupu Ministerstva životního prostředí, které v červnu ukončilo zjišťovací řízení SEA s tím, že aktualizovaná Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem žádné podrobné posouzení vlivů na životní prostředí nevyžaduje.
Konkrétně stížnost podávají obce Cejle za lokalitu Hrádek, Chanovice za Březový potok na Klatovsku, Rudíkov za Horku na Vysočině a Temelín za lokalitu Janoch. Za každou z nich stojí podpora dalších 25 obcí z dotčených oblastí, uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Horažďovic Michael Forman se pozastavuje nad zdůvodněním ministerstva. Podle MŽP koncepce neobsahuje zásadní změny, a proto nový proces SEA nepotřebuje. „Když se něco mnohonásobně zvětší, tak by tam měla být nová SEA. Přitom u dosud platné koncepce se podrobná SEA dělala,“ upozornil Forman. Obce od stížnosti hodně očekávají a doufají, že Evropská komise ministerstvu nařídí řádné posouzení provést.
Ministerstvo životního prostředí tehdy svůj postup hájilo tím, že dopady na životní prostředí vyřeší proces EIA, tedy posuzování konkrétního stavebního záměru, až bude zvolena finální lokalita. Právníci zastupující obce ale zdůrazňují klíčový rozdíl: EIA se vztahuje na konkrétní projekty a stavby, zatímco SEA je nástrojem pro hodnocení celých koncepcí a strategií.
Pravý důvod aktualizace koncepce přitom není pochyb, co se rozsahu týče. Plánovaná výstavba čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a šesti malých modulárních reaktorů by znamenala nárůst instalovaného výkonu ze čtyř na jedenáct gigawattů. To s sebou nese výrazně větší objem radioaktivního odpadu a potřebu buď většího úložiště, nebo dokonce více úložišť. Směrnice EU přitom umožňuje vypustit SEA pouze u skutečně drobných změn bez pravděpodobných významných dopadů na prostředí, což podle právníků tento případ zjevně nesplňuje.
Další problém, který obce ve stížnosti zmiňují, je procesní slepá ulička na národní úrovni. Na rozdíl od procesu EIA, kde zákon soudní přezkum připouští, proti závěru zjišťovacího řízení SEA žádný opravný prostředek v Česku neexistuje. Brusel tak zůstává jedinou cestou, jak rozhodnutí ministerstva napadnout.
Hlubinné úložiště má v Česku vzniknout do roku 2050 a ukládat se v něm mají tisíce tun vyhořelého paliva půl kilometru pod zemí. Výběr finální lokality je plánován na rok 2030. Forman připomněl zásadní rozdíl oproti jiným stavbám: „Větrník za 30 nebo 50 let zmizí, ale úložiště je popelnice na jaderný odpad, která tam bude statisíce let.“
Zdroj: autorský text / ČTK
