Ulice nese název U Horské brány podle nedávno odkrytých pozůstatků jedné ze čtyř gotických bran, které vedly do opevněného areálu Nového Města pražského založeného Karlem IV. v roce 1348. Během archeologického výzkumu v roce 2021 se v místě plánované novostavby odkryla severní i jižní hranolová věž této brány s průjezdem o šířce osmi metrů. Výstavbě opevnění předcházelo několik starších komunikačních vrstev, z nichž nejmladší, vedoucí v ose Hybernské ulice směrem na Kutnou Horu (proto Horská), představovala vydlážděná silnice s vyzděnými obrubníky o šířce téměř dvanácti metrů.
Gotické opevnění před vlastní bránou překvapivě postrádalo příkop, ale jeho průběh byl zachycen před navazující hradební zdí. Nacházel se přibližně třicet jméno metrů před hlavní hradbou a dosahoval šířky okolo sedmnácti metrů bez výraznějších stop obezdění nebo zpevnění stěn.
Průjezdem brány procházela dlážděná silnice a pokračovala z města minimálně dalších čtyřicet metrů.
V průběhu třicetileté války bylo nutno značně degradované gotické opevnění provizorně posílit a zajistit jeho obranyschopnost. Před bránou vznikla trojúhelná reduta (pevnůstka) s příkopy, zemními valy a dřevěnými palisádami, které výzkum odkryl.
„Zatěžkávací zkouškou tento úsek opevnění prošel v říjnu roku 1648, kdy odolával útoku švédských vojsk s cílem obsadit pražské pravobřeží (Staré a Nové Město). Intenzitu bojů dokládají početné nálezy střepin dělových granátů, křesadel, olověných kulí a volně roztroušené nálezy lidských ostatků, ve dvou případech dokonce ostatky téměř celých, v tomto případě patrně švédských vojáků.
Po třicetileté válce se přistoupilo k výstavbě mladšího barokního opevnění, z něhož se během výzkumu podařilo odkrýt obezdění severní části bastionu sv. Mikuláše v délce téměř šedesáti metrů. Část tohoto zdiva dnes zahlédnete za tmavým sklem, přibližně uprostřed parteru novostavby, právě z nové ulice U Horské brány,“ informoval archeolog Vojta Kašpar ze společnosti ARCHAIA v lokálním zpravodaji Jedna.
Pozůstatky gotické brány i průběhu barokního opevnění zůstaly díky dobré komunikaci mezi archeologickým týmem, lidmi z památkového ústavu a především díky vstřícnosti stavební společnosti překvapivě zachovány pod dnešní novostavbou. I proto byla realizace navržena na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
Zdroj: Vojtěch Kašpar, ARCHAIA, Jedna
