Archeologové v srpnu letošního roku udělali první výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně. Objevili při něm stopy po penězokazecké dílně, pravěké a středověké artefakty.
V návaznosti na několikaletý epigrafický výzkum v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu, který odhalil nejstarší jeskynní kresby na území ČR, se letos v srpnu uskutečnil vůbec první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně. Dvě archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6 200 let. Zatímco v sedimentech Ledové chodby byly nalezeny pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního, vrstvy v chodbě Bezejmenné přinesly nečekané objevy. Nalezeny byly pravěké a středověké keramické střepy.
„Pravěké náleží do starší doby bronzové a jsou mladší, než datované jeskynní kresby z neolitu. Mnohem větší překvapení však přinesl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky‘, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna,“ tlumočí poznatky archeologů Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
„Nález v jeskyni tohoto typu je první na Moravě a druhý v ČR. Jeskynní penězokazecká dílna byla u nás známa pouze v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ dodává Zajíček.
Na výzkumu se podíleli pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci (pod vedením Martina Golce) a Univerzity Karlovy v Praze. Výsledky výzkumů a nálezy budou zpracovávány a postupně publikovány.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
sto
