Olomouc čím dál více bojuje s potkany, kteří obsadili okolí kontejnerů na komunální odpad. Odbor životního prostředí tamního magistrátu řeší stížnosti od obyvatel sídlišť i starší zástavby prakticky každý týden a letos za deratizaci na městských pozemcích utratil více než 400 tisíc korun.
Hlavní příčinou není přemnožení potkanů v přírodě, ale chování samotných obyvatel. Hlodavci se stahují tam, kde mají dostatek potravy a úkrytů, tedy k popelnicím, na břehy řek nebo do neošetřované městské zeleně, kam lidé odkládají zbytky jídla. Vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka vysvětluje, že za tím stojí mylná představa o pomoci přírodě. „Lidem je líto nespotřebované a prošlé potraviny vyhodit a myslí si, že v přírodě poslouží jako krmivo. Opak je pravdou. Nezáleží na tom, zda jde o pečivo nebo kazící se ovoce a zeleninu. V městském prostoru je to zajímavé bohužel především pro potkany.“
Loyka také upozornil na rostoucí oblibu krmení vodních ptáků průmyslovým pečivem. „Množí se nám přikrmování vodních ptáků toustovým chlebem, který v sáčku dlouho vydrží. Jenže ptáci si na nejprůmyslověji zpracovaném pečivu plném konzervantů nijak nepochutnají.“ Lidská potrava obecně způsobuje volně žijícím živočichům i ptákům závažné trávicí problémy, a to i v malém množství.
Město na situaci reaguje průběžným monitoringem a deratizací. Primátorka Miroslava Ferancová z ANO přiznává, že počty podnětů i náklady jen rostou. Radnice vyhodnocuje podněty od občanů, společenství vlastníků, komisí městských částí i požadavky hygieniků.
Potkani přitom nepředstavují jen estetický problém. Jsou přenašeči původců infekčních onemocnění a parazitů, kontaminují potraviny, vodu i okolní prostředí močí a trusem. Zdravotní riziko představuje i přímý kontakt s hlodavci nebo jejich výkaly, v menší míře pak pokousání.
Zdroj: autorský text / ČTK
