Osamělost není jen pocit, ale medicínský problém. Seniorům zhoršuje fyzické zdraví, urychluje rozvoj demence a zvyšuje riziko infarktu či mrtvice, jak upozornila geriatrička Jana Horáková ze SurGal Clinic. Samotní lidé přitom hůře zvládají i běžná onemocnění.
Cesta do izolace bývá pozvolná. Nejčastěji začíná odchodem do penze, pokračuje ztrátou partnera a přidávají se chronické nemoci nebo omezená pohyblivost. „Sociální kontakty se zmenšují a člověk se může ocitnout v izolaci, aniž by si to zpočátku plně uvědomoval,“ popsala Horáková.
Praktické dopady jsou přitom velmi konkrétní. Osamělí senioři zapomínají brát léky, přestávají chodit na kontroly k lékaři nebo si nejsou schopni léky vyzvednout. U těch s počínající demencí se situace dále prohlubuje. Chronická onemocnění se zhoršují, přibývají komplikace a ty následně ještě více omezují možnosti kontaktu s okolím.
Pokud příbuzní žijí daleko, Horáková doporučuje využít moderní technologie nebo komunitní služby. Zároveň vyzývá rodiny, aby si všímaly varovných signálů, jako jsou náhlé změny chování, zanedbávání hygieny či domácnosti, hubnutí nebo změny ve vyjadřování. Tyto příznaky přitom nemusí signalizovat jen osamělost, ale mohou upozorňovat na začínající zdravotní nebo psychické potíže.
Česko stojí před výraznou demografickou proměnou. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2040 v zemi téměř 2,7 milionu seniorů, z nichž téměř 500 000 překročí hranici 85 let. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na konferenci Zdravotnictví 2027 uvedl, že k nejvýraznějšímu nárůstu obyvatel starších 80 let dojde přibližně do roku 2035, poté bude stárnutí pokračovat pomalejším tempem až do roku 2050.
Geriatrických pacientů s vysokým rizikem ztráty soběstačnosti přibývá zhruba o desetinu za deset let. Kapacity dlouhodobé ošetřovatelské péče by podle Duška musely vzrůst o téměř 10 000 lůžek oproti dnešnímu stavu. Kvůli nedostatku personálu a financí bude ale klíčové, aby co nejvíce lidí mohlo poslední roky strávit doma.
Zdroj: autorský text / ČTK
