Ostrava v posledních letech kvůli přípravě na změny klimatu postupně investuje stovky milionů korun do parků, zeleně či hospodaření s dešťovou vodou. Podle odborníků na územní a krajinné plánování z Ostravské univerzity Terezy Rumanové a Víta Kašpara ale město nepostupuje dostatečně systematicky. Pro zvládání stále častějších vln veder bude podle nich nutné více zadržovat dešťovou vodu, omezovat přehřívající se plochy a proměnit opuštěné průmyslové areály.
Ostrava patří mezi první česká města, která přijala adaptační strategii na změnu klimatu, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Kromě toho má město i koncepci veřejné zeleně a metodiku takzvané modrozelené infrastruktury, která propojuje vodní a přírodní prvky. Ve městě přibývají obnovené parky, vodní prvky, květnaté louky, zelené střechy či zasakovací plochy. Podle náměstka primátora pro životní prostředí Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) město zároveň snižuje emise oxidu uhličitého rychleji, než původně plánovalo. Od roku 2000 je snížilo o více než 53 procent.
Podle odbornice na územní plánování Rumanové je ale adaptace na změnu klimatu dlouhodobý proces, který nekončí jednotlivými investicemi. Města podle ní často upřednostňují viditelná opatření, například výsadbu zeleně nebo úpravy veřejných prostranství, ta však sama o sobě nestačí. „Cílem adaptací je především dostat do města vodu, tedy zachytit maximum vody a v daném místě ji vypařit. Současně je nutné eliminovat plochy náchylné k přehřívání a využít dešťovou vodu k výparu, nikoli ji svést do kanalizace,“ uvedla Rumanová.
Adaptační opatření by podle ní měla získat větší oporu také ve stavebních předpisech. „Považuji za nutné změnu stavebních předpisů, ve kterých by adaptační opatření měla získat stejnou váhu jako například protipožární ochrana,“ uvedla. Dodala, že samosprávy mají sice omezené, ale přesto určité možnosti, jak jejich uplatňování při nové výstavbě vyžadovat.
Podle krajináře Kašpara je výhodou Ostravy rozsáhlá síť zelených a dosud málo zastavěných ploch, takzvané městské divočiny. Na druhou stranu město stále zatěžují opuštěné průmyslové areály a velké nepropustné plochy. „Právě v proměně těchto brownfieldů a jejich zapojení do adaptačních opatření na změnu klimatu vidím největší rezervy Ostravy,“ uvedl Kašpar.
Oba odborníci se shodují, že zelené střechy, dešťové zahrady nebo nová výsadba mají smysl jen jako součást propojeného systému. Kašpar upozornil, že zelené střechy i dešťové zahrady se zatím v Ostravě využívají jen omezeně. Největší efekt při ochlazování města proto podle něj dnes mají rozsáhlé stromové porosty, parky a přírodě blízké lesy.
Rumanová ocenila, že Ostrava má adaptační strategii i metodiku modrozelené infrastruktury a že město připravuje její aktualizaci. Za rozhodující ale považuje jejich důsledné naplňování. „Sebelepší strategie bez politické vůle zůstává jen předraženým cárem papíru,“ uvedla. Dodala, že ve městě sice vznikají projekty s adaptačním potenciálem, zatím jim ale chybí zasazení do jasného konceptu přípravy na vlny veder a změnu klimatu. „Zatím se mi jeví jako ad hoc projekty s cílem získat si náklonnost veřejnosti, než o promyšlené a systematizované naplňování vytčeného cíle,“ doplnila.
Zdroj: ČTK
