Pacientům s rakovinou pomůžou v Olomouci nové přístroje

12.1.2022
Redakce

Bezmála čtvrt miliardy korun investovala Fakultní nemocnice Olomouc do nákupu tří lineárních urychlovačů, které pomáhají léčit onkologicky nemocné pacienty. Moderní přístroje zrychlí proces ozařování pacientů, sníží radiační zátěž zdravých orgánů a zvýší léčebný efekt této metody. ČTK to dnes při slavnostním zprovoznění urychlovačů řekl zástupce přednosty onkologické kliniky FN Olomouc Martin Doležel. Nemocnice na tuto investici získala od ministerstva zdravotnictví dotaci 141,4 milionu korun.

Zatímco u starších technologií ozařování onkologicky nemocného pacienta trvalo až desítky minut, nové urychlovače proces provedou za několik minut. „Umožní nám to krásně zvládnout neustále rostoucí počet pacientů, který se na nás valí. Jsme rádi, že přístroje máme tři. Jsou zcela identické, takže když bude na některém prováděn plánovaný servis, tak pacienty můžeme ozařovat na jiném, což jsme u předchozích přístrojů nemohli,“ uvedl Doležel.

Moderní přístroje navíc umožňují snížit radiační zatížení zdravých orgánů, takže lze cíleně zvyšovat dávku záření do požadovaného místa lidského těla. „Pomocí adaptivní radioterapie lze dokonce modifikovat ozařovací plán na základě změn tumoru i zdravých tkání v průběhu ozáření, takže už nemusíme používat jeden plán na celý průběh ozáření. Můžeme to adaptovat, což zase vede k lepším onkologickým výsledkům a k nižší toxicitě,“ řekl Doležel.

Tři lineární urychlovače stály více než 200 milionů korun, související stavební práce přišly bezmála na 37 milionů korun. „Zahájení provozu lineárních urychlovačů znamená kvalitativní skok v onkologické péči nejen v našem regionu. Příchod nových technologií v kombinaci s expertizou v dalších oblastech radiační a klinické onkologie posouvá naše pracoviště mezi přední evropská centra,“ uvedl přednosta onkologické kliniky FN Olomouc Bohuslav Melichar.

Modernizace přístrojového vybavení ozařoven byla zahájena loni v březnu, první lineární urychlovač byl uveden do provozu v září. Postupně následovaly další dva. Vybudována byla i masivní stínicí stěna z ocelových plátů o celkové tloušťce 37 centimetrů, která váží 64 tun. „Svislé železobetonové konstrukce dosahují tloušťky 1,3 metru , vodorovné dokonce 1,65 metru. Použity byly také barytové omítky či výplně otvorů stíněné olovem,“ uvedl vedoucí odboru investic FN Olomouc František Valíček.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte