Někteří správci památek se srovnání s roky před pandemií brání, jelikož se změnila nabídka programů nebo se do návštěvnosti už nezahrnuje účast na doprovodných akcích, vyplynulo z ankety.
Například návštěvnost zámku Konopiště na Benešovsku meziročně vzrostla zhruba o deset procent. „S lety před pandemií nemůžeme návštěvnost posuzovat, protože jsme přestali počítat do celkových čísel doplňkové expozice,“ uvedla kastelánka Jana Sedláčková.
I návštěvnost zámku v Hořovicích na Berounsku je proti období před covidem stále výrazně nižší. Podle kastelána Libora Knížka je to však opticky zkresleno jiným rozložením okruhů a tím, že se do celkových čísel nezapočítávají účastníci kulturních akcí v parku.
Srovnání se situací před covidem není úplně možné ani na zámku v Mníšku pod Brdy u Prahy. „Měli jsme jinou strukturu služeb a programů. Návštěvnost ve srovnání s loňskem je mírně vyšší, větší zájem je především o programy pro rodiny s dětmi a pro školy. Úrovně před covidem nedosahujeme,“ shrnula zástupkyně kastelána Jana Digrinová.
Předcovidové návštěvnosti o letošní letní sezoně nedosáhl ani Sázavský klášter na Benešovsku. Lidí podle kastelánky Jaroslavy Matoušové přijelo zhruba o deset procent více než loni, v posledních dnech ale byla návštěvnost nižší kvůli velkému horku, dodala.
Více turistů ve srovnání s loňskem zamířilo i na hrad Karlštejn na Berounsku, který patří k nejnavštěvovanějším památkám v zemi. Od začátku roku do 20. srpna si hrad prohlédlo 127.000 lidí, meziročně o 13.500 více. „Na předcovidových číslech ještě nejsme, ale blížíme se,“ řekl kastelán Lukáš Kunst. V předcovidovém roce 2019 hrad ve stejném období přivítal téměř 152.000 lidí.
Na hradě Křivoklát na Rakovnicku je letošní rok zatím z hlediska počtu návštěvníků naprosto srovnatelný s loňským. „Akorát je letos patrné, že lidé více šetří,“ řekl kastelán Zdeněk Šinágl. Dodal, že to ukazují tržby například z prodeje upomínkových předmětů i občerstvení. Na Křivoklát stejně jako v uplynulých letech míří především lidé z tuzemska, často rodiny s dětmi. Zahraniční organizované turistické výpravy podle Šinágla míří spíše například na Karlštejn, na Křivoklát přijíždějí především jednotlivci z různých států.
Zvýšený zájem turistů evidují i radnice historických měst. Velké množství lidí o letní sezoně zamířilo tradičně do Kutné Hory, jejíž historické jádro je od roku 1995 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. „Je to o něco lepší, než to bylo v minulém roce, ale ne všude,“ zhodnotil letošní návštěvnost místostarosta Josef Viktora (ANO).
Podobná situace je i v nedalekém Kolíně. Tamní chrám svatého Bartoloměje navštívilo za první pololetí 3222 turistů, meziročně o 40 procent více. Vyhledávanými místy jsou podle Gabriely Malé z oddělení marketingu a cestovního ruchu úřadu i synagoga a rozhledna Vodárna Kolín. Letošní novinkou je každodenní zpřístupnění gotické věže Práchovna na Zálabském břehu řeky. „Od července je vyhlídka nově přístupná každý den a doposud ji navštívilo přes 1100 lidí,“ uvedla Malá. Zvýšil se podle ní i zájem o společnou zvýhodněnou vstupenku do devíti nejnavštěvovanějších památek, kterou město zavedlo loni. „V letošním roce ji ke konci července zakoupilo stejně návštěvníků jako v loňském roce za celý rok,“ doplnila Malá.
Penzion Pod Věží v historickém centru Kolína v letošní sezoně eviduje větší zájem zahraničních hostů. „Jsou to hlavně Němci, s českou klientelou je to tak půl napůl,“ řekla provozovatelka penzionu Jana Burešová. Zájem o ubytování je podle ní podobný jako loni. „Je to slušné, máme v průměru pobyty na dvě noci, často jsou to například cyklisté,“ doplnila Burešová.
Zdroj: ČTK
