Muzeum Šumavy Sušice propojuje pět jedinečných poboček napříč regionem. Ředitel Josef Hais v rozhovoru přibližuje slavný mechanický betlém, bohatou sirkařskou tradici, muzeum židovské kultury i nejnovější přírůstek v podobě zrekonstruované synagogy.
Pane řediteli, Šumava je pro mnoho lidí srdeční záležitostí. Co pro vás osobně tento region znamená a jak velký obor dnes vlastně spravujete?
Šumava a Pošumaví jsou pro mě naprosto klíčové, protože část mé rodiny odtud pochází. Je to můj domov a srdeční záležitost. Muzeum Šumavy Sušice se aktuálně skládá z pěti rozmanitých poboček. Sídlo a hlavní centrálu máme v Sušici, další pobočky pak v Kašperských horách, na Dobré Vodě u Hartmanic, nově k nám patří také synagoga v Hartmanicích a pátým místem je muzeum v Železné Rudě. Sice sídlím v Sušici, ale velkou část pracovní doby trávím na cestách mezi pobočkami, zejména v Kašperských horách, kde nás čeká řada nových projektů.
Centrála v Sušici je pro turisty branou do celého regionu. Co tvoří největší lákadlo pro návštěvníky?
Sušice je považována za bránu Šumavy a naše muzeum je ideálním úvodem do celé oblasti. Největším magnetem, zejména o Vánocích, je bezesporu slavný sušický mechanický betlém, kam se chodí dívat celé generace místních i přespolních. Druhým velkým tématem je sirkářství, které k Sušici neodmyslitelně patří. V expozici najdete nejen historii výroby, ale také největší sirku na světě, sbírky nálepek, krabiček, historických sirek a originální stroje.
Léto v sušickém muzeu nabízí i velmi populární sezonní výstavu Zlaté české ručičky. Čemu je věnována?
Tato výstava vznikla tak trochu „ze spouště“ z iniciativy šikovných lidí, především žen, které tvoří o dlouhých zimních večerech. Chtěli jsme ukázat moderní řemesla spojená s tradicí – od tradičního vyšívání a háčkování až po moderní šití a tvorbu dekorací. Výstava má obrovský úspěch a návštěvníci si ji mohou užít až do konce září.
Když se posuneme do dalších poboček, co zajímavého čeká na turisty v Kašperských horách a na Dobré Vodě?
V Kašperských horách probíhá rekonstrukce, takže máme otevřený menší objekt č. p. 141, kde nabízíme výstavu starého gotického a barokního řezbářství a novou expozici šumavského sklářství. Právě sklářství je klíčové téma, které budeme dále rozšiřovat v rámci velkého schváleného česko-německého projektu s bavorskými partnery. Na Dobré Vodě u Hartmanic sídlí Muzeum doktora Šimona Adlera, významného rodáka a činovníka židovské obce, jehož rodina bohužel doplatila na hrůzy holokaustu. Tato pobočka citlivě mapuje bohatý život a tradice židovské komunity na Šumavě.
Zcela novým a prestižním objektem ve vaší správě je synagoga v Hartmanicích. Jak obohatila nabídku muzea?
Získání synagogy je pro nás naprosto skvělý počin. Díky obětavé práci spolku pana Klímy a mnoha dalších nadšenců se podařilo tento cenný objekt zrekonstruovat. Synagoga představuje zcela jiný typ památky než naše ostatní pobočky a skvěle doplňuje poselství o vzájemném soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě a v Pošumaví.
Jak vnímáte proměnu muzejnictví? Stačí dnes vystavit předměty ve vitrínách, nebo lidé vyžadují moderní přístupy?
Předměty a autentické sbírky jsou základem každého muzea – žádná digitální 3D kopie nenahradí ten silný „wow efekt“, když stojíte tváří v tvář originálu. Nicméně způsob prezentace se musel změnit. Využíváme audiovizuální technologie, vytváříme kopie pro hmatové zážitky a snažíme se vše podávat zábavnou a poučnou formou. S novou muzejní pedagožkou navíc intenzivně rozvíjíme spolupráci se školami a mladou generací.
Na co lákáte návštěvníky v závěru letošního roku?
Na Železné Rudě mohou lidé obdivovat výstavu historických hudebních nástrojů, v Kašperských horách pokračuje moderní ateliérové sklo a v Sušici chystáme na říjen velkou novinku. Půjde o výstavu věnovanou zaniklým obcím Šumavy, která kombinuje historii, příběhy lidí a originální skleněné skulptury vytvořené sklářkou. Výstava plynule propojí podzimní atmosféru s blížícími se Vánocemi a návštěvou našeho proslulého betléma.
Celý rozhovor najdete ZDE.
