Plzeňané po dvaceti letech vzpomínali na ničivou povodeň

15.8.2022
Andrea Jančová

Dvacet let uplynulo od doby, kdy západočeskou metropoli postihly rozsáhlé povodně. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. Voda například zaplavila prostor U Zvonu a stoupala Pražskou ulicí – zastavila se jen několik metrů pod hlavním plzeňským náměstím.

I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila tisíciletá voda, nepřišel nikdo o život ani nebyl těžce raněn. Akce byla zároveň vernisáží vzpomínkové výstavy umístěné venku před radnicí a také v jejím mázhauzu. K vidění bude v prostoru před radnicí u morového sloupu do 30. srpna, vnitřní část výstavy bude v mázhauzu radnice do 15. září.

Jiří Šneberger, tehdejší primátor Plzně a šéf krizového štábu, vyzdvihl především skvělou spolupráci mezi krizovým štábem a všemi složkami, které při povodních pomáhaly – profesionálními i dobrovolnými hasiči, záchranáři, armádou, Policií České republiky, městskou policií a dalšími, jako byli například pracovníci Vodárny Plzeň.

Tehdejší i současná vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová vzpomínala, že v práci byla nepřetržitě už od první vlny dešťů 8. srpna 2002. Tehdy s kolegy připravovali evakuaci obyvatel Koterova, k níž nakonec nedošlo. Řekla, že z dnešního pohledu vlastně pracovali v jakémsi retrostylu: „Hlášení se posílala faxem, e-mail fungoval jen občas. Nevěděli jsme přesně, co se na toku děje. Informace jsme tedy mohli získat jen z vizuálních kontaktů, proto pracovníci magistrátu, policisté či hasiči museli vyrážet do terénu a zjišťovat, jaká je na tocích situace. Informace od nich se u nás kumulovaly a z toho se vytvářel obraz toho, co se děje. To je v současnosti už nepředstavitelná situace. Dnes sedím u počítače, podívám se, jak to vypadá v Klatovech a Přešticích a podle toho modeluji, co se stane u nás v Plzni.“

Primátor města Plzně zdůraznil, že dnes by Plzeň při srovnatelných povodních dopadla lépe: „Byla udělána významná protipovodňová opatření, například úpravy břehu Berounky, protipovodňové zdi v Radobyčicích, čištění dna řek i dobudování a vylepšení kanalizace v některých místech Plzně. Vyvinuly se technologie, které dokážou lépe informovat obyvatele i lépe predikovat, jak se bude situace vyvíjet. Město dnes využívá k nepřetržitému mapování situace drony, má také ‚digitální dvojče‘, tedy digitální model, který simuluje nejrůznější situace.“

Zdroj : vz, Magistrát města Plzně

 



Nepřehlédněte