S nevšedním projektem přišel Plzeňský Prazdroj. Spolu s firmou Microsoft nedávno instaloval na některé rostliny v šesti českých chmelnicích speciální senzory. Ty budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Ze získaných dat vytvoří firmy pro pěstitele aplikaci k efektivnějšímu zavlažování chmele. Pomůže jim také šetřit nedostatkovou vodu na Žatecku.
„S chmelovým EKG jsme čekali do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky budou dost silné na to, aby senzory udržely. Budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme časosběrnou kamerou,“ uvedl Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.
Kamery jsou na chmelnicích od února, od listopadu jsou tam půdní čidla a meteostanice. Podle Tučníka byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, na rostlinu bez stabilního kmínku se použijí poprvé.
Už první data z půdních senzorů přinesla nové poznatky. Pěstitelé se dozví, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z planetárního počítače, který nabízí například satelitní snímky. „Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde zavlažovat, a to až na úroveň částí chmelnic,“ řekl Tučník. Velká část Žatecka nemá podle něj přístup ke zdrojům vody pro zavlažování. Technologické řešení budou moci používat další chmelaři.
Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky víc a víc lokálnější. Chmelaři dosud mají pouze jeden globální monitoring celé žatecké oblasti. Chmel je přitom silně závislý na dostatku vláhy. Česká republiky je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který se zde pěstuje na 5000 hektarech. Přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu.
Zdroj :ČTK
