Malá obec s přibližně 850 obyvateli na Liberecku znovu má vlastní základní školu. V úterý se do nové malotřídky v Oldřichově v Hájích vydalo 14 prvňáčků, čímž se obnovila výuka přerušená před 46 lety. Zahájení školního roku si děti společně s rodiči připomněly vysazením jedlé jeřabiny. Nápad přišel od ředitelky školy, která chtěla, aby strom rostl spolu s žáky.
Cesta ke vzniku školy nebyla jednoduchá. Impulzem se stalo vypovězení spádovosti ze strany sousedního Mníšku, který přestal být schopen přijímat do své základní školy všechny oldřichovské děti. Obec se proto před několika lety rozhodla situaci vyřešit vlastními silami. Na školu přestavěla budovu obecního úřadu za 22 milionů korun, přičemž práce probíhaly doslova do poslední chvíle.
„Přiznám se, že jsem ještě nedošla do fáze, abych se radovala, protože včera jsme měli jít do finiše a neustále se tady vrtalo, něco se dodělávalo,“ přiznala starostka Jana Šťastná. Otevření nové základní školy je přitom v Libereckém kraji v posledních letech skutečnou výjimkou.
Ředitelka Jana Pospíšilová popsala, s jakým pocitem překročila v úterý práh školy. „Přicházím sem s takovým pocitem vítězství, že se to zvládlo a že prvňáčci, na které jsme čekali dlouho, jsou tady fyzicky,“ řekla. Výuka bude probíhat v programu Začít spolu, který staví na individuálním přístupu a práci dětí ve skupinkách na zadaných úkolech. Pedagog v tomto modelu neslouží jako autorita u tabule, ale jako průvodce.
Součástí tohoto přístupu je i to, že ve škole nebude klasické zvonění. Výuka poběží v blocích přizpůsobených aktuální kondici dětí. „Když uvidím, že jsou zapojené do nějakého úkolu a baví je to, nebudu přerušovat výuku a pojedeme dále,“ vysvětlila Pospíšilová. Jeden zvoneček ale přece jen dostala darem při slavnostním zahájení. Plánuje ho využívat ke svolávání dětí.
Tři ze 14 zapsaných žáků budou mít domácí individuální vzdělávání. Do dění v nové škole se zapojili i místní senioři, kteří pomáhali vyrábět dárky pro prvňáčky a v úterý se podíleli na výtvarných dílnách. Ředitelka by je ráda zapojila i přímo do výuky, aby dětem vyprávěli o svém životě a dětství. Jedním z nich byl Milan Nýdrle, který v oldřichovské škole seděl v lavicích ještě v padesátých letech. „Udělali tady opravdu velký kus práce a Oldřichov si to zaslouží,“ ocenil návrat školy do obce.
Zdroj: autorský text / ČTK
