Zatímco oprava Benešova mostu v Ústí nad Labem stále pokračuje a nový termín jejího dokončení se posunul až na jaro 2027, pozornost se už přesouvá na sousední Mariánský most. Ten bude potřebovat jak nátěr, tak rozsáhlejší rekonstrukci přilehlé Střekovské estakády.
Estakáda dlouhá 180 metrů je ve vlastnictví Ústeckého kraje, který nyní zadává projektovou dokumentaci na její kompletní rekonstrukci. Zakázka pokrývá projektové práce, inženýrskou činnost i výkon dozoru projektanta a počítá také s případnou pomocí při výběru zhotovitele samotné stavby. Krajský radní Jiří Fedoriška z ANO předpokládá, že dokumentace bude hotová v polovině roku 2029, načež kraj přistoupí k výběru dodavatele. Cena rekonstrukce se podle dostupných informací pohybuje v řádu nižších stovek milionů korun.
Samotný Mariánský most patří městu. Magistrát na jeho nátěr každoročně odkládá prostředky z rozpočtové rezervy a dnes má pohromadě 80 milionů korun. Dosluhující primátor Petr Nedvědický z ANO přiblížil, že město původně počítalo s tím, že práce na mostě i estakádě proběhnou souběžně, aby se minimalizovalo dopravní omezení. Jenže podle jeho slov radnice zatím kalkulovala s tím, že v roce 2029 už půjde rovnou do realizace, nikoli teprve do projektu.
Mariánský most byl dokončen v roce 1998 a řadí se mezi deset nejkrásnějších světových staveb 90. let využívajících železobeton. V současnosti je jedinou mostní spojnicí obou břehů Labe pro motoristy, protože Benešův most prochází rekonstrukcí. Ta se výrazně zkomplikovala hned z několika důvodů. Doplňkový geologický průzkum odhalil v místě pilířů dočasné lávky tektonické zlomy a výskyt znělce, který nešlo provrtat klasickým způsobem. U pilířů samotného mostu zase vyvstaly problémy s vrstvami měkkého vápence a jílovce, takže bylo nutné prodloužit mikropiloty a zajistit průběžný dohled geologa přímo na stavbě.
Komplikace tím neskončily. Stavbaři se museli vypořádat s povodní a navíc zjistili, že původní německé plány mostu z roku 1936 se od skutečného stavu konstrukce na místech lišily, projektanti proto museli průběžně upravovat dokumentaci. Podmínkou pro pokračování prací byla rovněž podrobná diagnostika ocelové konstrukce. Při demolici opěry na ústecké straně se pak ukázalo, že povodně poškodily kamennou klenbu Stříbrnického potoka, která se začala propadat. Chodci a cyklisté mezitím přecházejí mezi Střekovem a centrem po dočasné lávce nebo chodníkem u železničního mostu.
Zdroj: autorský text / ČTK
