Komunální volby v Krušných horách se opět nehrají jen na plakátech, ale i na matrikách. V Moldavě na Teplicku, kde soud před čtyřmi lety zrušil volby kvůli „volebním turistům“, se podle tamního starosty letos účelově přihlásily další dvě desítky lidí. O sto kilometrů západněji, v nejmenším českém městě Boží Dar, zatím nikdo policii ani soudy nevolá. O to zajímavější čísla ale vydává zdejší evidence obyvatel.
Boží Dar má zhruba 250 obyvatel a sedmičlenné zastupitelstvo. O tom, kdo bude v příštích letech ovládat miliardové území lyžařského střediska a třicet hektarů luk na Ryžovně, tu rozhoduje každý jednotlivý hlas.
Záhada 13 dětí za 10 týdnů
Redakce má k dispozici odpovědi Městského úřadu Boží Dar na žádosti podle informačního zákona. Vyplývá z nich, že k 31. květnu 2026 mělo město 248 obyvatel, k 30. červnu 249 a v polovině září rovných 250 obyvatel. Celkový počet tak vypadá naprosto stabilně.
Když se ale podíváme na věkovou strukturu, objeví se statistická anomálie. Zatímco v červnu evidoval úřad 229 obyvatel starších patnácti let, v září už jich bylo jen 217. Z toho matematicky vyplývá, že počet dětí do patnácti let během pouhých deseti letních týdnů vyskočil z 20 na 33. Jde o skokový nárůst o 65 procent.
„Jsme malá obec, kde každé dítě znamená naši budoucnost. Blíží se silná generace?“ komentovalo graf s ironií opoziční Sdružení nezávislých kandidátů Boží Dar.
Místní lidé o žádných třinácti nových dětech v obci neví. Skokový úbytek dospělých a nárůst dětí tak může mít dvě vysvětlení. Buď se v obci opravdu potichu vyměnila dvacetina obyvatel (dospělí se odhlásili a cizí děti přihlásily), nebo úřad v odpovědích zamíchal čísly a poskytl data za různé věkové hranice. V obou případech ale vedení města dluží občanům jasné vysvětlení. Místním Facebookem už nyní kolují jména konkrétních dospělých mužů, kteří si měli trvalé pobyty zřizovat u některých kandidátů do blížících se voleb.
Ačkoli proti krušnohorské Moldavě jde zatím o jednotky obyvatel, vzorec obav je totožný: malá obec, těsná většina na radnici a strach z účelově dovezených hlasů.
O co se hraje: Ryžovna a byznys Antonína Jurici
Boží Dar není obyčejná vesnice. Je to extrémně lukrativní lyžařské středisko pod Klínovcem. Dlouholetý starosta a bývalý senátor Jan Horník vede město (s drobnými přestávkami) už od devadesátých let. Opoziční Sdružení nezávislých kandidátů mu ale v roce 2022 začalo dýchat na záda a získalo tři ze sedmi mandátů.
Druhou a neméně mocnou postavou města je stavitel, developer a architekt Anton Jurica. Vlastní apartmánové domy, stojí za společností JURICA a.s. a provozuje Skiareál Hranice. Podle zjištění portálu Aktu.news byl navíc historicky projektantem či zhotovitelem zásadních městských zakázek od opravy kostela po muzeum Krušnohoří. Starosta Horník se s Juricou netají blízkými vztahy – sám dokonce na jednání zastupitelstva přiznal střet zájmů kvůli bydlení v Juricově nemovitosti, načež hlasoval pro věcná břemena v Juricův prospěch.
Podle kontroly Ministerstva vnitra z léta 2026, jejíž výsledky publikovalo Aktu.news, provází radnici série pochybení: chybějící zápisy, nezveřejněné doložky u nájemních smluv či ignorování desítek bodů, které navrhovala opozice. Vše vygradovalo letos v červenci, kdy všichni tři opoziční zastupitelé raději na své funkce rezignovali s tím, že „na jednáních neplatí fakta a argumenty.“
V pozadí doutná ten největší spor: Ryžovna. Vedení města zde chtělo na nezastavěných pláních postavit obytný komplex. Lidé to v loňském místním referendu jednoznačně odmítli a město následně prohrálo i soudní bitvy. Jenže podle zákona platí výsledek referenda pouze dva roky. To znamená, že nové zastupitelstvo zvolené letos v říjnu získá už na podzim roku 2027 volné ruce rozhodnout o miliardovém projektu znovu.
Park na městském, bez nájmu a se zájmem policie?
Opozice i nezávislí novináři dlouhodobě poukazují na propletenec městského majetku a byznysu Antona Jurici. Nejviditelnějším případem je Freestyle park Hranice (tzv. BangerPark). Ten sice stojí na městských pozemcích, ale podle zjištění Aktu.news jej fakticky provozuje právě Jurica, a to i přes zákaz podpronájmu v původní smlouvě. Investigativní novináři podali kvůli okolnostem stavby – mimo jiné kvůli navážení rašeliny do terénních muld a podezření na machinace s dotacemi – trestní oznámení a v kuloárech se mluví o zájmu policie. Stejné otazníky visí i nad užíváním luk a sjezdovek, kde podle bývalých zastupitelů figurují bezplatné výpůjčky až do roku 2046.
Dvě kandidátky, jedna (rodinná) firma
Do tohoto napjatého prostředí letos vstupují komunální volby s nečekanou strategií. Zatímco opozice je po letech bojů oslabená, staré struktury posilují.
Starostovo sdružení Náš domov Boží Dar kandiduje mimo jiné s Janem Horníkem (starostou), Danielem Horníkem a s Janem Juricou – nejmladším synem Antona Jurici. Na listině jsou i další lidé spojení s Juricovým byznysem.
Pozornost ale budí nová kandidátka s názvem Božídaráci. Vypadá jako alternativa, ale při bližším pohledu jde spíše o záložní plán: na druhém místě najdeme Víta Juricu (druhého syna developera) a zmocněncem kandidátky je Antonín Jurica (třetí syn). Zbytek listiny, vedené údajnou Juricovou zaměstnankyní Terezou Forejtovou, doplňují úředníci z radnice a zaměstnanci městských služeb.
V sedmičlenném zastupitelstvu stačí, když si tyto dvě kandidátky se silným vlivem rodiny Juricových strategicky rozdělí hlasy, a radnice zůstane na další čtyři roky plně pod jejich kontrolou. Jak suverénně se rodina na Božím Daru cítí, ukázaly i letošní letní oslavy. Na příjezdových silnicích do nejmenšího města u nás se tehdy objevily cedule přejmenovávající obec na JURICOV.
Moldava na Teplicku už ví, jak to dopadá, když se volby zvrhnou ve frašku u soudů. Na Božím Daru se sice letos hraje v mnohem větším tichu, ale o podstatně cennější kořist: o území pro developery, o pronájmy pozemků a o budoucnost Ryžovny.
