• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Po odsunutých Němcích se dochovala noční košile, forma na bábovky nebo kronika

    11.6.2024
    Simona Knotková

    Vlastivědné muzeum v České Lípě získalo archiválie po českých Němcích odsunutých z České Lípy a okolí po druhé světové válce.

    Rozsáhlý archiv zahrnuje desetitisíce fotografií, kroniky, výtvarná díla, ale i předměty osobní potřeby jako popsané taneční vějíře, noční košile nebo forma na bábovku. A také třeba ciferník z kostela v Novém Boru, dřevořezbu s výstupem na Klíč, jež visela v minulosti v jedné hospodě pod ním, nebo stavebnici znázorňující českolipské náměstí ve středověku. Novinářům to řekl historik novodobých dějin muzea Tomáš Cidlina.

    Muzeum dostalo z německého Waldkraiburgu 50 metrů archiválií, k jejich převozu bylo potřeba dvou dodávek. „Já bych řekl, že akvizicí tohoto obrovského celku se významným způsobem rozšířily naše sbírky týkající se první poloviny 20. století. A těžko říct, ale mám obavu, že nezažiju větší akvizici ve své muzejní kariéře, než je tato,“ řekl Cidlina. Sbírka je podle něj cenná i tím, že k jednotlivým předmětům lze přiřazovat konkrétní lidi. „K těm věcem máme příběh a víme, kdo byli jejich původci,“ dodal Cidlina.

    Muzeum chce sbírku do budoucna veřejně zpřístupnit. „My jsme se v souvislosti s převzetím zavázali, že se o ty věci nejen dobře postaráme, ale také je chceme postupně digitalizovat tak, aby byly přístupné široké badatelské obci, a to jak na české straně, tak na německé,“ řekl Cidlina.

    Česká Lípa je po Děčínu teprve druhým městem v Česku, které takový archiv po odsunutých Němcích získalo. Krajské muzeum ho dostalo darem z Waldkraiburgu v Bavorsku, které se téměř před 80 lety stalo místem, kde zakotvily stovky vysídlených Němců z České Lípy, Novoborska, Dubska, z oblasti Mimoně či České Kamenice. Mezi nimi byla i rodačka z Kytlice Erika Rahnschová, která začala archiv vytvářet. Zemřela před dvěma lety a díky impulzu waldkraiburgského archiváře využilo muzeum v České Lípě možnosti sbírku získat.

    Podle Cidliny k tomu pomohlo, že v Německu, tím jak ubývá pamětníků, zájem o studium dějin jejich osídlení v Čechách u jejich potomků klesá. „Zatímco u nás ta třetí a čtvrtá generace, která už se tady narodila, tak to už je generace, které přestává vadit, že tato část naší historie je německojazyčná, a zkrátka ji přijímáme jako součást našich dějin. A badatelský zájem na české straně o tato témata oproti Německu naopak vzrůstá,“ uvedl. V archivu jsou podle něj například popsané i konkrétní příběhy Němců, jak vypadal jejich život v Čechách a jak se z jejich pohledu odehrával poválečný odsun.

    Archiv by měl pomoci i městům a obcím při mapování jejich minulosti. Jeden konkrétní příklad v úterý novinářům popsal archivář Státního oblastního archivu v České Lípě Michal Rádl. „Nedávno se na nás obrátili z radnice z České Lípy, kde připravují tablo starostů od roku 1848. Známe jména starostů, od kdy do kdy byli v úřadě, ale nemáme jejich fotky,“ uvedl Rádl s tím, že v jedné kronice z archivu je dnes objevil.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte