Zvýšením průměrné nejnižší teploty v pražském Klementinu o dva stupně Celsia výrazně přibylo tropických nocí. V letech 1961 až 1990 činil průměr minimálních teplot v létě 13 stupňů Celsia a nocí s teplotou nejméně 20 stupňů bylo za 30 let sedm. Od roku 1991 do roku 2025 činí průměrná minimální teplota v Klementinu 15 stupňů a tropických nocí bylo 165. Nárůst teploty o dva stupně tedy znamenal patnáctkrát více horkých nocí. Vyplývá to z informací, které novinářům rozeslal v týdenních aktualitách Ústav pro výzkum globální změny AV ČR – CzechGlobe.
V některých letech bylo tropických nocí i násobně více než za celé období let 1961 až 1990 dohromady. Největší nárůst je přitom zjevný po roce 2010. „Jde o spojení dvou navzájem se posilujících fenoménů: klimatické změny a tepelného ostrova města,“ uvedli vědci. Město se totiž nedokáže v kompaktní zástavbě účinně ochlazovat a zdi domů, střechy i povrchy silnic a chodníků v noci sálají teplo do okolí. Udržují tak vysokou teplotu až do rána. A čím tepleji je přes den, tím více tepla povrchy akumulují a posléze vyzařují.
Horké noci jsou přitom pro lidský organismus nebezpečnějším fenoménem než vysoké denní teploty. Kvalita spánku se totiž s rostoucí teplotou výrazně mění k horšímu, lidé si nedokážou v teplé noci odpočinout a nedosáhnou potřebné regenerace. Přes den jsou proto unavenější a méně výkonní.
Nepříznivou zprávou, která vychází z klimatických modelů i z prostého pozorování dat, je, že tento trend bude nadále zesilovat. Nepůjde ale o lineární nárůst a v některých letech může být počasí dokonce příznivější. Dosud nejvíce tropických nocí meteorologové v Klementinu naměřili v roce 2015, druhý nejvyšší počet loni.
Zdroj: ČTK
