Pod Brnem se rozrůstá pavučina kolektorů. Bez nich by se město zastavilo

1.9.2021
Jan Štoll

Jako kolektory jsou označovány tunely, které slouží k ukládání potrubí a kabelových inženýrských sítí. Dnes pod jich je moravskou metropolí asi 21,5 kilometrů. Vede jimi vodovodní, parovodní a horkovodní potrubí, splašková a dešťová kanalizace, kabely pro rozvod elektrické energie a také metalické i optické telekomunikační kabely.

„Primární kolektory se hloubí důlní ražbou a leží 25 až 35 metrů pod povrchem. Sekundární kolektory jsou buď ražené, nebo hloubené. Ražené jsou uloženy pět až sedm metrů hluboko, hloubené, které se staví pod sídlišti, pak leží v hloubce pěti metrů,“ vysvětluje provozně-technický ředitel Technických sítí Brno (TSB) Josef Šaroun. TSB vlastní asi 80 procent brněnské sítě kolektorů. Zbytek je v majetku města Brna, TSB je spravují.

Výstavba kolektorové sítě je dlouhodobou a významnou investicí města Brna. „Kolektory umožňují plynulou pokládku a opravu veškerých inženýrských sítí i v místech, ve kterých by klasická pokládka do země byla možná jen s velkými obtížemi. Uliční prostor ve středu města je zaplněn natolik, že další ukládání inženýrských sítí je z prostorových důvodů obtížné, někdy i vyloučené,“ dodává Michael Benža z odboru kolektorů TSB.

„Svým strategickým umístěním kolektory umožňují snadné zajištění kontroly, údržby a opravy inženýrských sítí, což mimo jiné snižuje náklady na opravy, minimalizuje dobu přerušení energetického zásobování či výrazně omezuje negativní vlivy výkopových prací na životní prostředí i komfort obyvatel,“ doplňuje Benža.

Neustále pod dohledem

TSB se o kolektory ve městě stará už 21 let, síť si žádá 24hodinový dohled, který usnadňují bezpečnostní a dohledová čidla napojená na řídicí systém. „Nepřetržitý dohled zajišťuje centrální dispečink, který sleduje kolektory ve vizualizaci řídicího systému, a má tak vždy aktuální přehled o dění v kolektorové síti. Systém vyhodnocuje data o teplotě, přítomnosti plynu, stavu hladiny vody v jímce či stavu osvětlení a servopohonů, dostává hlášení z pohybových čidel, monitoruje otevření dveří a tak dále,“ vyjmenovává Šaroun.

Kolektory ale vyžadují péči údržbářů, ti se pravidelně vydávají do podzemí také osobně. Spíše pravidelně řeší jejich zaplavení v centru města přívalovými dešti v období prázdnin nebo řeší následky jiných havárií inženýrských sítí.

Do 1. července 2018 byly brněnské podzemní kolektory v rámci organizovaných prohlídek přístupné i veřejnosti. Kvůli změnám v zákonem daných podmínkách pro kybernetickou bezpečnost však TSB musela oblíbené exkurze zrušit a kolektory pro veřejnost uzavřít.

Brněnské kolektory procházejí pravidelnými rekonstrukcemi a modernizacemi, ale také se plánují nové. Od roku 2024 mají vzniknout pod ulicí Česká s návazností na náměstí Svobody a pod ulicí Dvořákova. Uvažuje se také o pokračování jejich výstavby v historickém jádru města, kde prokázaly svou oprávněnost a užitečnost.

Zdroj: TSB



Nepřehlédněte