Hroby archeologové našli při výzkumu pohřebiště Mušov-Roviny, které je dosud nejznámějším pohřebištěm z dob stěhování národů. Letos se podařilo odkrýt hroby vládnoucí elity. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ řekla vedoucí výzkumného týmu brněnského archeologického ústavu Akademie věd Zuzana Loskotová.
Výzkumníci odkryli mužské i ženské hroby, ve kterých našli například hroty kopí a šípů, parohové hřebeny, části oděvů, spony nebo polodrahokam s almandiny. „Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ uvedla Loskotová.
Již loni archeologové v lokalitě Mušov našli kostru bojovníka se dvěma psy. Germánský kmen Langobardů osídlil jižní Moravu v šestém století, po několika desetiletích se přesunul do severní Itálie. Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny šestého století.
Zdroj: ČTK
