Výpravní budova, slavnostně otevřená v roce 1931, je dílem architekta Vojtěcha Krcha. Poděbradské nádraží si nemůžeme splést s žádným jiným, jeho vysoká odbavovací hala s ochozem a s členitými velkými okny v horní části, které později ozdobily i vitráže, je jedinečnou architektonickou součástí i dnešního moderního města.
Z doby velkého stavebního rozvoje Poděbrad je zajímavé i urbanistické řešení parkového náměstí, které zasahuje od historického jádra města až po železniční trať.
Poděbrady, ležící v malebné polabské nížině se díky své nadmořská výšce 190 m n.m. řadí mezi nejteplejší místa v republice, tedy i místo s nejstabilnějším počasím. Poděbradská krajina je převážně rovinná, nejvyšší kopec v okolí se jmenuje Oškobrh, (285m n.m.). Město leží na obou březích Labe a zdejší procházky si oblíbili jak místní obyvatelé, tak i pacienti zdejších lázní.
Historie Poděbrad sahá daleko před počátky českého státu. Původní osada „pode brody“ vznikla v blízkosti brodu přes Labe. V druhé polovině 13. století získal Poděbrady český král Přemysl Otakar II., který v letech 1262 až 1268 zbudoval na strategickém místě nad řekou kamenný hrad. Jen teď přeskočme několik staletí a připomeňme, že byl v pozdějších dobách a po četných úpravách přebudován na zámek.
Největší rozkvět zažilo panství za pánů z Kunštátu. Významnou osobností tohoto rodu byl Jiří z Poděbrad, který byl v roce 1458 zvolen českým králem. V roce 1472 byly Poděbrady povýšeny na město a byla jim přidělena čestná práva a městský znak.
