Kriminalisté přijali za poslední týden v Olomouckém kraji 15 oznámení týkajících se podvodů ve virtuálním světě, při kterých podvodníci vylákali od svých obětí přes tři miliony korun. Podvodům vévodily zejména podvodné investice do kryptoměn, případy oklamaných inzerentů, kteří přišli o peníze při prodeji věcí na inzertních portálech, volající falešný bankéř či fiktivní bezpečnostní technik banky, sdělila mluvčí policie Petra Vaňharová. Mezi oběťmi jsou především lidé ve věku 40 až 50 let.
Mezi poškozené patří například pětapadesátiletá žena z Přerovska, která se nechala oklamat údajným pracovníkem banky, který jí oznámil, že jí byla zcizena její bankovní identita, a navedl ji k tomu, aby si zřídila úvěr a částku poté vložila do bitcoinmatu. S vidinou záchrany peněz si žena ihned objednala taxi a vyrazila do Olomouce. „Její kroky směřovaly do olomouckého obchodního centra, ve kterém nejprve navštívila pobočku banky, ve které si úspěšně sjednala úvěr ve výši téměř 600 000 korun. Celou částku ihned vybrala a zamířila s ní k bitcoinmatu, do kterého ji postupně pod přijatými QR kódy, které jí zaslal bezpečnostní technik, nadobro vložila,“ uvedla policejní mluvčí.
Téměř o půl milionu korun připravil podvodník také třiapadesátiletou Olomoučanku při domnělém investování do kryptoměny za pomoci údajného finančního bankéře. Žena si na jeho pokyn instalovala do svého počítače software pro vzdálenou správu, pachatel tak ovládl její počítač včetně internetového bankovnictví. Z jejího účtu poté putovaly peníze na zahraniční účty a díky vzdálenému přístupu si podvodník navíc sjednal bez jejího vědomí neoprávněný úvěr.
Policisté v této souvislosti znovu apelují na lidi, aby byli obezřetní, obdobných případů totiž neustále přibývá. Lidé by si měli především velmi opatrně vybírat, s jakými poradci budou investovat své peníze a nereagovat na telefonní hovory, SMS zprávy a e-maily, ve kterých se někdo pokouší vmanipulovat své oběti do situace, že jsou její finanční prostředky v ohrožení. V případě pochybností je potřeba vždy kontaktovat svou banku nebo se obrátit na tísňovou linku policie. Při prodeji zboží na inzertních portálech by neměli prodávající reagovat na zaslané odkazy na přepravní společnost, která by měla kromě platby zajistit i přepravu zboží.
Nárůst kyberkriminality sledují policisté již delší dobu. Loni v kraji zaznamenali 1053 případů, což je z celkové trestné činnosti 11,6 procenta. Předchozí rok tento podíl činil 8,6 procenta a v roce 2020 to bylo 6,9 procenta, uvádějí statistiky. Nejčastěji jde o podvody a neoprávněné přístupy a poškozování záznamu.
Zdroj: ČTK
