Podvodníci ji přiměli odcestovat taxíkem do Brna a vyzvednout veškerou hotovost z účtu, kterou podle jejich instrukcí měla vložit do bitcoinmatu. Osmdesátiletá žena na poslední chvíli zaváhala a kontaktovala svou dceru, která případ popsala novinářům.
„Mamince zavolali postupně tři lidé, znali její jméno i adresu. První žena tvrdila, že volá z maminčiny banky, a upozornila ji, že se někdo pod její identitou snaží vzít si úvěr a vybrat peníze a že vše musí řešit s bezpečnostním oddělením, které se jí ozve,“ popsala dcera podvedené ženy, která si přála zůstat v anonymitě.
Po podvodnici zavolali seniorce další dva muži, jeden se vydával za pracovníka bezpečnostního oddělení, další za policistu. Varovali ji před tím, aby kohokoliv kontaktovala, protože tím „by se stala spolupachatelkou podvodu a čelila trestnímu stíhání“. Byli natolik přesvědčiví, že ženu, která obvykle bez doprovodu neopouští domov, přiměli odcestovat taxíkem do Brna do pobočky její banky.
„Když maminka stála před bankou, podrobně jí popsali, jak bude její návštěva probíhat, co jí budou zaměstnanci banky říkat a dali jí instrukce, jak si nechat peníze zabalit,“ doplnila dcera seniorky.
Poté ženu podvodníci navigovali k automatu na virtuální měnu bitcoin, kam měla peníze vložit s tím, že je bude vkládat na svůj rezervní fond. Právě v té chvíli žena zaváhala a kontaktovala svou dceru dřív, než peníze do automatu začala vkládat.
Podobný scénář patří podle specialisty na kybernetickou kriminalitu Stanislava Kovárníka mezi ty obvyklé. „Jde v podstatě o sociální inženýrství, ti lidé jsou velice přesvědčiví. Může se stát, že napoprvé netrefí správný název banky, ale v průběhu dalšího hovoru už se opraví. Jejich legendy jsou dokonalé a snaží se vás přesvědčit, že kromě nich nesmíte nikomu věřit,“ dodal Kovárník.
Základní krok je v takovým případech zavěsit a zavolat na oficiální infolinku do banky, kde obvykle volající zjistí, že z banky telefonát v žádném případě nepřišel. Kromě případů s falešnými bankéři, kteří „zachraňují peníze“, jsou v poslední době časté i podvody s investicemi, falešné SMS zprávy o doručeném balíku nebo takzvaná reverzní inzerce. Podvodník v takovém případě projeví zájem o zboží jako kupující a navede svou oběť na falešné stránky kurýrní služby, která požaduje informace k platební kartě nebo k účtu.
Kybernetických podvodů lidé letos na jihu Moravy od ledna do listopadu nahlásili 1939, loni to za stejné období bylo 1997. Podvodníci letos způsobili škodu 293 milionů korun, což je o 28 milionů víc než za stejné období loňského roku.
Zdroj: ČTK
