Umění bylo jeho životem a jak říkal už Leonardo da Vinci, to jeho nezemřelo s ním. Miroslav Sylla byl jedním z nejvšestrannějších umělců polabského regionu. Tato všestrannost se může měřit snad jen s pojizerským velikánem Járou Cimrmanem.
Prvním, kdo vyslovil úvodní citát, byl Leonardo da Vinci, jehož všestrannost je více než známa. Když se 15. ledna 1887 v rodině učitele a pozdějšího ředitele školy v Kostelci nad Labem Josefa Sylly narodil malý chlapec, nikdo asi ještě netušil, jakým způsobem promluví do výtvarného umění polabského regionu. A nejen jeho.
Podobnost s Járou Cimrmanem není náhodná. Ovšem Miroslav Sylla je skutečná osobnost – malíř, grafik, profesor a výtvarný pedagog.
Spolužákem mu byl i Josef Lada
Vystudoval reálku v Praze. V letech 1904 – 1905 navštěvoval večerní kurz figurálního kreslení u prof. A. Jakesche, poté školu malíře V. Županského. Pak vstoupil na uměleckoprůmyslovou školu a postupně se učil u profesora Dítěte, Maška, Jana Preislera, Jana Kotěry. Spolužákem mu byl i Josef Lada, který na něj vzpomínal jako na výborného studenta.
Navštěvoval též přednášky o architektuře na ČVUT v Praze. Mezi jeho spolužáky patřili J. Kojan (malíř z Kojákovic v jižních Čechách) a J. Stretti (jeho matka vyučovala zpěvu Marii Podvalovou).
Miroslav se ale krátce po studiích rozhodl ochutnat prostředí jiných krajin a podnikl studijní cestu po Evropě. Z domácích působišť zmiňme školy v Přerově a nedaleké Kroměříži, kde byl pedagogem. Ovšem pak přišly výstřely první světové války a následná cesta do severní Itálie. Ne však za vzděláním, ale na frontu. Když se po válce vrátil do vlasti, vyučoval na gymnáziu ve Skalici na Slovensku. Stal se členem Umělecké besedy slovenské i české.
Jeho díla máme neustále na očích
V roce 1939 však musel Slovensko opustit a vrátil se do rodného Kostelce. Zde po sobě zanechal dodnes hmatatelné památky – malovaná okna v kostele sv. Víta či obraz Madony v kostele sv. Martina.
Ve své pedagogické činnosti pokračoval v Praze a na gymnáziu v Brandýse nad Labem. Byl členem spolku výtvarných umělců Marold a skupiny SURSUM, s nimiž vystavoval. Zabýval se především kresbou krajiny a lidových motivů Polabí a moravsko-slezského pomezí, grafikou, malbou náboženských či symbolických figurálních kompozic, portrétů nebo prací pro architekturu.
Celá rodina umělců
Miroslav byl manželem malířky Svatavy Syllové. Jeho sestra Marie byla zase manželkou majitele hudební školy v Brandýse nad Labem Emila Stolze – synovce operní pěvkyně Terezy Stolzové. Umělecké zaměření tak bylo spjato takřka s celou rodinou.
Celý svůj život zasvětil Miroslav Sylla umění. Nikdo z nás však na tomto světě nemůže být věčně a dne 10. listopadu 1979 umírá i jeden z největších umělců Polabí. Spolu se svou manželkou jsou Syllovi pochováni na hřbitově v Kostelci nad Labem.
Zdroj:
SVOBODA, J. Kostelec nad Labem, historie a současnost
