• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Populace vlků na Šumavě se rozrůstá

    6.6.2023
    Simona Knotková

    Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021.

    Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem. Zoologové správy Národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák. Výskyt vlků zoologové monitorují v cyklu „vlčího roku“, který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího. Šelmy sledují pomocí fotopastí, rozbory genetických vzorků a také prací v terénu.

    Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vracejí od roku 2015, jejich první novodobé rozmnožování tam odborníci potvrdili v roce 2017. První vlčí teritorium vzniklo v centrální Šumavě a zvířata zoologové označili jako Srnskou smečku. „Počet známých teritorií je nyní stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla nově obsazena vlčími páry a to v Plzeňském kraji v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě Srnské smečky,“ řekl vedoucí zoologického oddělení správy parku Jan Mokrý.

    U vlků z okolí Srní přírodovědci nyní nemohou rozmnožování potvrdit. Předpokládají, že smečku tvoří tři až pět dospělých zvířat, která zachytily fotopasti. Ředitel parku Pavel Hubený připustil, že první vlčí smečka Šumavy se může úplně rozpadnout a její teritorium obsadí vlci ze sousedních území. Stejně tak se může smečka obnovit. „Vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ řekl Hubený.

    Složení jídelníčku šumavských vlků správci parku zjišťují spolu s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozborem vzorků trusu. Z více než 260 prozkoumaných vzorků trusu vyplývá, že 96 procent potravy vlků tvoří jelení a srnčí zvěř a divoká prasata. Zbytek stravy představují zajíci či drobní savci a také hospodářská zvířata, která zaujímají 2,5 procenta z potravy šumavských vlků. Šelmy se tak na Šumavě významně podílejí na odlovu přemnožené jelení zvěře, což dosud dělal pouze člověk. „V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ uvedl zoolog parku Oldřich Vojtěch.

    První škody způsobené vlky na hospodářských zvířatech na území parku a chráněné krajinné oblasti nahlásili farmáři v roce 2017. V roce 2018 bylo hlášeno 17 škod, v roce 2019 už 41. „Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali 37, o rok později 21 a loni 22. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ doplnil Vojtěch.

    Zdroj: ČTK


    Témata:

    Nepřehlédněte