Výstava dodnes poněkud nedoceněného libereckého fotografa Jan Pikouse v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech v pátek začíná!
Expozice představí kolekci vybranou kurátorem výstavy Jaromírem Typltem a autorovým synem, fotografem Šimonem Pikousem.
Stěžejní část vybraných fotografií se týká autorovi tvorby z doby, kdy fotografickému světu kralovala černobílá fotografie, se kterou autodidakt Jan Pikous experimentoval pomocí přístupu, jenž nazýval subjektivní fotografií. Dílo Jana Pikouse, o kterém se někdy tvrdí, že byl posledním mohykánem výtvarné fotografie, se do prostor semilského muzea vrací po téměř půl století odmlky (jedinou a poslední samostatnou výstavu zde měl v lednu 1973). Přestože se jedná o posmrtnou retrospektivu, Pikousovy snímky jsou stále uchvacující a patří ke zlatému fondu československé fotografie druhé poloviny 20.století.
Vernisáž výstavy se odehraje v pátek 1. dubna v 17 hodin.
Jan Pikous (1929, Hrejkovice, okr. Písek) absolvoval obchodní školu ve Zlíně (1946), nedokon-čil studium obchodní akademie. 1948-56 byl zaměstnán v propagaci a obchodní služby u firmy Baťa, 1962-71 byl fotografem v Plastimatu Liberec, pak byl na volné noze. Fotografoval od roku 1954.
Na začátku se zaměřil na akt a portrét. V meditativních cyklech používal fotomontáže. Následovalo období objevování fantastických podob vnější reality, v druhé polovině 70. let se začal věnovat zátiší, začal pracovat s barvou (cyklus Romantická zátiší). Komorně laděné fotografie se v druhé polovině 80. let mění v expresivně laděné kompozice, Pikous se opět vrátil k fotomontáži, tentokrát barevné, imaginativní a nepopisné.
Zdroje: Libuše Krtičková, Muzeum a Pojizerská galerie; Martin Hruška, Encyklopedie českých a slovenských fotografů, 1993
