Falešný bankéř přesvědčil ženu, že její bankovní účet je v ohrožení a poradil jí, aby peníze vložila do bitcoinmatu. Vše potvrdil ženě i domnělý policista. Žena proto do vkladového automatu na virtuální měnu vložila milion korun. O peníze přišla. Policie varuje před stále rostoucím počtem internetových podvodů a případů falešných bankéřů. Banka ani policie nikdy po nikom nechtějí výběr hotovosti a její vklad do přístroje na virtuální měnu, informovala policejní mluvčí Michaela Raindlová.
Jednatřicetiletou ženu kontaktovala podle policie údajná zaměstnankyně jedné bankovní společnosti a řekla jí, že někdo zneužil ženin občanský průkaz a že její peníze na účtech jsou v ohrožení. „Pracovnice banky poškozenou následně přepojila na krizového managera, který ženě ochotně vysvětlil, jak má postupovat, aby nepřišla o své úspory. Sdělil jí, že prostřednictvím bitcoinmatu musí peníze převést na rezervní účet. S tím jí také ochotně pomohl a zaslal jí QR kódy. Poškozenou poté kontaktoval další muž, který se vydával za policistu. Ten ji uklidnil, že postupuje správně,“ popsala Raindlová. Žena pak ve 42 vkladech vložila do bitcoinmatu celkem jeden milion korun. Když druhý den zjistila, že byla podvedena, vše oznámila na policii.
Policisté věc prověřují pro podezření ze spáchání podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči dat. Případů internetové kriminality v posledních letech přibývá. Zatímco v roce 2020 policie v Plzeňském kraji vyšetřovala 302 případů takzvané IT kriminality, o rok poději to bylo 479 případů, v roce 2022 už 887 případů a loni 945 případů. Internetová kriminalita nyní tvoří desetinu celkové kriminality v kraji, řekl už dříve náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství policie Michal Krejbich. Dopadnout pachatele se podaří jen v malé části těchto případů, protože tyto podvody páchají mnohdy mezinárodní organizované skupiny z jiných částí světa.
„Nejčastější fenomén je falešný bankéř, kdy jsou občané kontaktováni jakoby pracovníkem banky s tím, že jejich účet je napaden a je potřeba, aby finanční prostředky odklonili. Přesvědčí je tak reálně, že lidé pak ty prostředky vkládají do bitcoinmatů. Často se setkáváme s trestným činem podvodu – typický příklad je, že někdo chce prodat něco na sociálních sítích a kontaktují ho pachatelé pod záminkou koupě a vylákají údaje k platební kartě, odkud odčerpají finanční prostředky,“ řekl.
Dalším případem internetových podvodů jsou falešní investoři, kteří nabízejí lidem zhodnocení jejich peněz. Namísto slibovaného zisku ale o peníze přijdou. Stále se také objevují případy, kdy ženy kontaktují přes sociální sítě domnělí zahraniční vojáci, lékaři, stavební inženýři a podobně a přesvědčí je pod různými záminkami k zaslání peněz.
Zdroj: ČTK
