Podzemní tematická expozice by měla zahrnovat historii podzemní těžby písku v Praze 9 a zprostředkovat pohled do podzemního stavitelství.
Ve skalách zůstal po těžbě v bývalé Haplově pískovně labyrint podzemních chodeb, jehož historická hodnota je podle Kurkové nevyčíslitelná. „Je to nejrozsáhlejší souvislý podzemní objekt svého druhu na území Prahy,“ uvedla. Komplex je ale v havarijní stavu kvůli tomu, že byl dlouho volně přístupný.
Lokalita naučné stezky a podzemí byla zanedbaná, zdržovali se tu bezdomovci a vznikaly tu černé skládky. „Proto jsme iniciovali vznik několika studií a geologických průzkumů a snažili se zajistit prostředky na obnovu této lokality ze strukturálních fondů EU. Záměr jsme přitom rozdělili na několik etap s tím, že nejprve revitalizujeme naučnou stezku Amerika, která se nachází na skalách a je rozšířena o vyhlídku, potom teprve zpřístupníme podzemí,“ uvedl radní Zdeněk Davídek (za STAN, dříve HPP).
V minulých letech radnice investovala do úprav okolí a vybudování vyhlídky 13,5 milionu korun s DPH. Polovinu tvořila dotace z evropských fondů. Radnice nechala vybudovat vyhlídkovou terasu se zázemím, cesty, parkování, pěší vyhlídkovou trasu po hraně proseckých skal směrem k ulici Nad Kundratkou jako rozšíření dřívější naučné stezky.
Opuštěný důl v podzemí Proseckých skal sloužil k podzemní těžbě písku. Výhodou podzemní těžby bylo, že se písek mohl těžit i v zimě, kdy byla v chodbách stálá teplota kolem devíti stupňů Celsia. Největšího rozmachu těžba na Proseku dosáhla pravděpodobně v letech 1885 až 1925. Za druhé světové války bylo podzemí upraveno na protiletecký kryt.
Zdroj: čtk
