Praha se 7. října 2026 stala dějištěm European Stroke Quality Transformation Summitu, který v Congress Hotelu Olšanka přivítal přes 80 lékařů, výzkumníků a zástupců zdravotnických institucí z 24 zemí, včetně Světové zdravotnické organizace a pacientských organizací. Akce zároveň uzavřela evropský projekt RES-Q+, jehož koordinací byl pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Cévní mozková příhoda každoročně postihne v Česku přibližně 27 000 lidí a je třetí nejčastější příčinou úmrtí. V celoevropském měřítku jde o jednu z hlavních příčin dlouhodobé invalidity. Summit proběhl pod záštitou ministra zdravotnictví a WHO a navázal na první rezoluci WHO věnovanou výhradně cévní mozkové příhodě, kterou Světové zdravotnické shromáždění přijalo letos v květnu. Rezoluce zdůrazňuje roli národních registrů a měření kvality péče.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při té příležitosti připomněl, že kvalitu péče nelze posuzovat jen podle dostupných prostředků. „Iktová péče je velmi dobrým příkladem toho, jak nám kvalitní data umožňují sledovat, co funguje a kde je ještě potřeba něco změnit,“ prohlásil s tím, že doufá v rozšíření tohoto přístupu do dalších oborů.
Klíčovou platformou celého projektu je RES-Q, kterou provozuje brněnský Health Management Institute. Využívá ji téměř 3 000 nemocnic ve 98 zemích a letos v září překročila hranici 1,5 milionu sledovaných případů, přičemž denně přibývá kolem tisíce dalších. Zakladatel platformy, neurolog prof. Robert Mikulík, za hlavní výzvu označil sledování pacientů i po propuštění z nemocnice. „Teprve to ukazuje skutečný výsledek léčby,“ vysvětlil.
Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec upozornil, že samotný sběr dat nestačí. „Musíme je umět vyhodnotit a na základě získaných informací přijmout patřičná opatření,“ řekl a dodal, že cílem je systém skutečně měnit, ne jen měřit.
Předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek vyzdvihl, v čem Česko v Evropě vyniká. Jde zejména o nejkratší časy do zahájení trombolýzy a mechanické rekanalizace. Jako největší slabinu označil dlouhodobé sledování pacientů a sekundární prevenci. Připravuje se proto povinné zadávání stavu pacientů po třech měsících i vznik cévních neurologických poraden mimo nemocnice. Tomek také poukázal na mezery v rehabilitaci po prvním měsíci od příhody.
Účastníci summitu mohli na vlastní oči vidět tři nástroje vzniklé v rámci projektu RES-Q+. Nástroj DIT pomocí umělé inteligence automaticky přenáší klíčové údaje z propouštěcí zprávy do platformy a lékaře zbavuje ručního přepisování. Virtuální asistent pro lékaře pak analyzuje data o kvalitě péče a připravuje podklady pro rozhodování. Třetím nástrojem je aplikace Sana určená pacientům, kteří se vrátili domů. Zaznamenává jim krevní tlak, hladinu glukózy, LDL cholesterolu nebo BMI a krátkými dotazníky sleduje jejich duševní zdraví a schopnost zvládat běžné aktivity.
Podmínky bezpečného zavádění umělé inteligence do zdravotnictví shrnula Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice. Inovace podle ní musí doprovázet „jasná pravidla, ochrana dat, transparentnost a smysluplný lidský dohled.“
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
