V mnohých sportech se členové oddílu přes zimu nevidí, což platí většinou i o rekreačním tenisu. A tak právě teď jsou v plném proudu brigády, které jsou součástí příprav na novou sezonu. S ní přichází i dotazy na to, co se u koho změnilo, a hlavně se oči upírají ke vchodu, kdo opravdu přijde a jestli neodešel v zimních měsících nadobro. Tyhle úvahy provází někdy i humorné situace.
Jednou jsme se bavili o členovi, který nebyl na kurtech asi tři roky a dokonce jeden z kamarádů nám oznámil, že slyšel podrobnosti úmrtí a o ty se s námi rozdělil. Tak jsme dohromady dávali peníze na kytici, že na jeho hrob zajdeme. A světe div se, najednou, v téměř devadesáti letech, se na kurtech objevil a co víc, pod paží si vedl nové „děvče“. Nakonec to setkání dopadlo tak velkým mejdanem, že reálně hrozilo, že opravdu nepřežije – ty skoro tři promile ho téměř zabily.
Je zajímavé, když přijdou zvláště v těchto teplých dnech na kurty ženy či dívky, jak se změní mužské téma rozhovoru. Najednou je konec debatám o prostatě a bolavých zádech, a jestli je lepší Ibalgin nebo Voltaren. Jakoby mávnutím kouzelného proutku někteří ješitové vzpomínají na své sexuální úspěchy, sahající ovšem do minulého století, takže to holky vůbec nezajímá.
Bylo by ovšem hezké, a já to všem přeji, aby s jarem co nejvíce lidí otevřelo v pořádku vchod na kurty a nejen ten. Hezké jaro!
Autorský text
