Jak Pražané vnímají správu svého města? Podle průzkumu agentury STEM/MARK, který si objednal think-tank Strategeo Institute, rozhodně ne s nadšením. Nejčastěji padala školní trojka, kterou řízení metropole ohodnotila více než třetina dotázaných. Čtyřku přidělilo 23 procent respondentů a nejhorší pětku rovných 17 procent. Naopak jedničku si Praha vysloužila jen od jediného procenta obyvatel.
Nejpřísnější jsou senioři nad 60 let, jejichž průměrná známka dosáhla hodnoty 3,7. Mladí do třiceti let jsou benevolentnější, průměrně hodnotí vedení města známkou 2,9. Podle pohlaví, vzdělání ani podle jednotlivých částí Prahy se výsledky výrazněji nelišily.
Dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že Praha dostatečně nevyužívá svůj ekonomický potenciál. Stejně velká část obyvatel nesouhlasí s tím, jak město nakládá s financemi. Pražané by raději viděli průběžné investice než hromadění desítek či stovek miliard na účtech pro budoucí velké projekty. Přednostně by peníze směřovaly do dostupného bydlení a dopravní infrastruktury.
Méně než každý desátý respondent vyjádřil vysokou důvěru v zodpovědné hospodaření vedení města s veřejnými financemi.
Za největší slabinu Prahy označila více než polovina dotázaných korupční a ekonomické kauzy. Drtivá většina respondentů přitom považuje takové kauzy za faktor, který negativně ovlivňuje důvěru občanů ve vedení města, a část z nich v nich vidí znak hlubšího systémového problému. Na druhém místě v žebříčku slabin skončila nedostatečná odpovědnost vedení, na třetím pak politický vliv na městské společnosti. Většina dotázaných se navíc vyslovila pro to, aby politici z vedení města nezasedali v orgánech městských firem.
Respondenti také požadují zjednodušení administrativních procesů. Zbytečnou byrokracii označují za hlavní brzdu plánovaných investic a volají po větší digitalizaci komunikace s úřady.
Průzkum proběhl v září na reprezentativním vzorku 515 obyvatel Prahy formou online dotazování.
Zdroj: autorský text / ČTK
