Cesta k mláďatům byla trnitá. „První tři samice jsme obdrželi v dubnu 2008. Teprve v roce 2014 jsme těmto houbožravým, ke stresu náchylným a psychicky labilním želvám vyprecizovali podmínky terária ve Velemlokáriu do takové podoby, se kterou jsme my i želvy byli spokojení. Ve stejném roce k nám dorazil i domnělý samec, avšak ten se záhy ukázal být čtvrtou samicí v našem chovu,“ říká kurátor plazů Petr Velenský.
Zatímco čtveřice samic prosperovala v expozici, která imituje chladné horské prostředí tropů jihovýchodní Asie, samec byl dál k nenalezení zejména proto, že pražská zoo chová tento druh jako jediná v Evropě. Pátrání proto zahrada rozšířila do celého světa. Až v roce 2020 se do Zoo Praha dostala informace o vhodném jedinci v Taipei Zoo na Tchaj-wanu. Ale ani tehdy peripetie neskončily.
„Se Zoo Taipei máme vřelé vztahy – ostatně pochází z ní i náš pár luskounů – avšak kýžený samec želvy dlaždicovité se do tamní zoo dostal jako zabavené zvíře. Jeho cestu k nám proto zkomplikoval legislativní proces. Po velmi perném vyřízení administrativy a transportu, který tento druh nesnáší dobře, k nám samec dorazil až v prosinci 2022,“ líčí dál Velenský.
Ihned po konci karantény začal samec s námluvami. Na konci letošního března nakladla jedna ze samic snůšku vajec do hnízdní kupy, kterou pečlivě střežila. Vedle nezvyklého jídelníčku je totiž další zvláštností těchto želv i rodičovská péče o vejce. 4. června se z nich vylíhly dvě malé želvy, které zatím zůstávají v zázemí. Skupinu dospělců však mohou návštěvníci pozorovat ve Velemlokáriu. „Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem stojí patnáct let našeho snažení,“ dodal. Želvy dlaždicovité jsou podle Červeného seznamu IUCN ohroženým druhem, v Číně pak dokonce kriticky ohroženým.
Zdroj: ZOO Praha
