Náklady vedení města odhaduje na 51 milionů korun bez DPH. „Rádi bychom stavbu začali ještě letos a dokončili ji v příštím roce. Měli bychom být schopni ji od momentu zahájení výstavby dokončit do 12 měsíců,“ řekl pražský radní Michal Hroza (TOP 09). Cílem oprav je podle něj navýšit protipovodňovou ochranu o 30 centimetrů nad úroveň hladiny při záplavě v roce 2002. Zároveň s tím, stavbaři zrekonstruují a zesílí základy zábran, které jsou v chodnících. Dělníci při opravě vybourají kamenné dosedací prahy a nerezové kotevní desky slupic stávajícího hrazení. „Původní prvky budou plně nahrazeny novými konstrukcemi z nerezové oceli v matném provedení,“ píše se v materiálu, který radní schválili.
Praha začala budovat protipovodňová opatření po ničivé povodni v roce 2002, která napáchala v metropoli škody za 27 miliard korun. Naposledy zasáhla velká povodeň Prahu v roce 2013, kdy způsobily problémy zejména menší toky. Město nechá rovněž vybudovat mobilní zábrany v úsecích, které jsou v současnosti hrazeny pytli s pískem. To se týká Masarykova, Smetanova a Dvořákova nábřeží. Zábrany budou navazovat na současné hrazení a rovněž budou mít horní hranici 30 centimetrů nad hladinou velké vody z roku 2002.
Praha začala budovat protipovodňová opatření po ničivé povodni v roce 2002, která napáchala v metropoli škody za 27 miliard korun. Naposledy zasáhla velká povodeň Prahu v roce 2013, kdy způsobily problémy zejména menší toky.
Magistrát vložil od roku 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Město nechalo vybudovat asi 20 kilometrů zábran a vrata uzavírající Čertovku, na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město postupně revitalizuje i potoky a říčky a buduje protipovodňové valy. Zatím nevyřešena je ochrana Šáreckého údolí, Lahovic, Lahoviček a Sedlce.
Zdroj: ČTK
