Na šesti desítkách prodejních obrazů autor prezentuje svoje něžné fantazijní abstrakce plné jemných barev a rozličných tvarů. Největší inspirací je mu však krásný úsměv ženy, proto nechybí ani jejich portréty a figurální kompozice.
Vystavuje od konce 80. let, ať na samostatných autorských nebo společných členských přehlídkách. Zde se také zrodilo jeho celoživotní přátelství s malířem Vladimírem Komárkem. V srpnu letošního roku uplyne už dvacet dva let, co nás tato přední osobnost českého výtvarného umění navždy opustila. Přesto ještě na jaře v roce 2002 stihl dokončit své velkolepé dílo, čtrnáct obrazů Křížové cesty včetně obrazu Zvěstování Panny Marie – součásti levého oltáře barokního kostela sv. Petra a Pavla v Konecchlumí. Bohužel mu zdravotní stav nedovolil dokončit pravý oltář Nanebevzetí, pouze jeho skicu, a tak se zde začíná odvíjet příběh o vzniku tohoto díla.
Jan Dinga si vzal k srdci Komárkovu výzvu „až tady nebudu, tak maluj taky trochu za mě“ a rozhodl se dle realizované předlohy vytvořit obraz doposud chybějící na pravé straně oltáře. Pod jeho rukama se začalo rodit velké dílo, srdeční záležitost, na které si velmi zakládal. Neskrýval své obavy, když obraz poprvé představoval mistrově manželce Růžence Komárkové. Líbil se jí, byla z něho nadšena a nešetřila chválou.
24. dubna 2021 Jan Dinga obraz dokončil. Poté jej společně s Vladimírem Komárkem mladším nainstalovali na místo určení. Po necelých dvaceti letech od úmrtí tak splatil svůj letitý dluh svému velkému vzoru a zároveň splnil jeho zbožné přání pokračovat v malování v jeho duchu a převzít tak výtvarnou štafetu. Dílo se bezesporu stalo důstojnou součástí interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Konecchlumí a pomyslně uzavřelo autorův záměr zpracování biblického tématu.
Jan Dinga se narodil v Lánech v roce 1952. V zájmu o výtvarné umění ho podporovala jeho maminka, která jej mimo jiné seznamovala s reprodukcemi uměleckých děl a prohlubovala tak lásku k tomuto oboru. Po ukončení Vojenského gymnázia v Moravské Třebové absolvoval v Kladně kurz výtvarného kroužku, coby přípravu na vysokoškolské umělecké studium.
V roce 1975 dokončil Pedagogickou fakultu na katedře výtvarné výchovy dnešní Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde byl jeho učitelem ak. mal. Miroslav Prošek.
Po vojně se Jan Dinga usadil v Litvínově, kde začal dráhu výtvarného pedagoga na zdejší základní škole, ale zároveň rozvíjel svoji vlastní uměleckou tvorbu. Později změnil místo zaměstnaní za Střední pedagogickou školu v Mostě.
Jeho surrealistická malba se rozvíjela v tvůrčích intencích odkazu Josefa Šímy a Františka Muziky. Koncem 80. let uskutečnil v Kladně svoji první samostatnou autorskou výstavu, ale také opustil severní Čechy a usadil se ve východočeských Nechanicích. Později se v Hradci Králové seznámil s malířem a grafikem Josefem Bavorem, jenž mu tehdy navrhl vstup do Unie východočeských umělců. Dodnes se zúčastňuje všech jejich členských výstav pořádaných nejčastěji v Hradci Králové, na zámku v Kostelci nad Orlicí a v polském Krakově.
V první dekádě nového tisíciletí se vrátil zpět do svých rodných středních Čech, kde si vybudoval ateliér. V té době také usiloval o záchranu umělecké pozůstalosti Miroslava Proška pořádáním jeho výstav a uváděním jeho děl na umělecký trh. V současné době žije v Předměřicích u Hradce Králové. Sám dále vystavuje a dlouhodobě spolupracuje s Galerií Art & Heart v Praze a Galerií Koruna v Hradci Králové.
Berte příběh o vzniku obrazu Nanebevzetí jako pozvánku do muzea v Lomnici nad Popelkou na prodejní přehlídku dalších výtvarných prací Jana Dingy. Příležitost máte až do 9. června 2024.
Zdroj: Andrea Zikmundová, MMG Lomnice n/P
