Na území města Příbram je celkem dvanáct ubytoven, z nichž pouze jedna je provozovaná samotným městem. Ostatní ubytovny jsou v soukromém vlastnictví. „Stížnosti z řad obyvatel v okolí některých ubytoven se týkají především nadměrného hluku, nepořádku v okolí, rušení nočního klidu či ničení majetku,“ napsala mluvčí Příbrami Eva Švehlová.
„Policisté řeší nejčastěji na ubytovnách v Příbrami rušení nočního klidu a přestupky proti občanskému soužití,“ potvrzuje mluvčí Policie ČR Monika Schindlová nelichotivou realitu.
Město řeší problémy v okolí dlouhodobě, výsledky ale nejsou uspokojivé.
„Musíme si přiznat, že někteří obyvatelé ubytoven bohužel nejsou schopni v rámci sousedského soužití fungovat jako běžní občané města. Dostupné nástroje veřejné moci bývají dost často neúčinné. Velký úkol stojí nyní před provozovateli ubytoven, kteří mají v rukou nejsilnější „páky“ k tomu, aby nepřizpůsobivé osoby buď naučili slušnému chování, nebo se s nimi rozloučili. Pokud budou problémy s ubytovnami přetrvávat, půjde Příbram podobnou cestou, kterou se vydalo Kladno,“ říká starosta Příbrami Jan Konvalinka.
Právě u primátora Kladna Milana Volfa načerpal starosta Konvalinka inspiraci pro řešení v podobě vyhlašování takzvaných bezdoplatkových zón. Sedmdesátitisícové Kladno má v dané oblasti bohaté zkušenosti, které jsou pro Příbram, coby pro město, které je na samém počátku řešení problematiky, velmi cenné.
„Razantní postup kladenského magistrátu vůči existenci vyloučených lokalit a takzvaného obchodu s chudobou na mne zapůsobil. Z jednání s panem primátorem jsem si odnesl řadu konkrétních rad a postupů. Nelze říci, že by situace v Příbrami byla úplně stejná, nicméně v zásadních obrysech lze vysledovat podobnosti,“ uvedl starosta města Jan Konvalinka.
Zavedení bezdoplatkových zón neznamená odejmutí dávek pomoci hmotné nouze v podobě doplatku na bydlení stávajícím nájemníkům ubytoven, kteří ho již pobírají. Řešení by se dotklo nově příchozích žadatelů, kterým by doplatek na bydlení v této zóně již nebyl přiznán.
Funguje to tak, že pokud město nějaké místo označí za zónu se zvýšeným výskytem negativních jevů, její noví obyvatelé nedostanou doplatek na bydlení. „Bezdoplatkové zóny se nedotknou zařízení se zaregistrovanou pobytovou sociální službou, jako jsou například azylové domy či domovy pro seniory,“ ujišťuje Švehlová.
Podle mluvčí Příbrami, zatím není na stole konkrétní termín. Vyhlášení bezdoplatkových zón je z pohledu legislativy něco jako obecné stanovení pravidel pro konkrétní oblast – podobně jako třeba územní plán nebo zásady územního rozvoje. „Pro město Příbram připadá možnost vyhlášení bezdoplatkových zón jako jedno z řešení problémů s chováním obyvatel ubytoven,“ dodává Švehlová.
Ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které tuto pravomoc samosprávám dává, má také oponenty. Nevládní organizace tuto praxi dlouhodobě kritizují, poukazují na to, že se tím problém neřeší, jen se přesouvá do jiných míst.
Zdroj: TZ Příbram, ČTK, PČR
