Starosta Jan Konvalinka (za ANO) uvedl, že Příbram se s novou cenou vodného a stočného posune z podprůměru do průměru. „V rámci porovnání 50 měst podobných tomu našemu jsme se stávající cenou vodného a stočného třetí od konce. Při navýšení na 92 korun se posuneme mezi města, jako jsou Kladno, Mělník nebo Cheb,“ řekl.
Poukázal i na to, že v květnu 2020 se má snížit sazba DPH u vodného a stočného z 15 na deset procent. „Tudíž dopad na peněženky obyvatel nebude tak zásadní. U běžné rodiny s obvyklou spotřebou vody může navýšení ceny činit cca 200 korun měsíčně,“ dodal Konvalinka.
Vodohospodářská infrastruktura patří v Příbrami městu, které provoz přenechává společnosti 1. SčV. Firma platí městu nájemné a ponechává si příjem z vodného a stočného. Zastupitelé souhlasili se zvýšením nájemného za vodohospodářskou síť, město by díky tomu mohlo ročně investovat do infrastruktury až o 20 milionů korun více. Zároveň chce rozšiřovat kanalizaci k Lazci a Kozičínu, což bude znamenat výdaje několik desítek milionů. Zvýšení nájemného se podle Konvalinky promítne do ceny vodného a stočného. Připomněl, že se město zavázalo investovat peníze vybrané na nájemném. Po mnoho let zpátky se tak podle něj nedělo dostatečně.
Opoziční zastupitel za TOP 09 Václav Švenda rozumí tomu, že zvýšení nájemného bude znamenat i vyšší cenu vodného. Předpokládá však, že vedení města bude o konečné ceně ještě jednat s 1. SčV. „Domnívám se, že by mohl být ještě prostor tu cenu upravit ve prospěch odběratelů,“ řekl. Připomněl také, že o ceně vodného a stočného pro příští rok se bude ještě rozhodovat na některém z budoucích jednání zastupitelstva.
Dalšího opozičního zastupitele Vladimíra Krále (Šance pro Příbram) informace o zdražení vody překvapila. „Nikdo se o tom celou dobu nezmínil,“ řekl. Zvýšení ceny očekával, ale spíš postupné. Navýšení na 92 korun mu přijde poměrně výrazné.
Vodohospodářský majetek města má souhrnnou hodnotu kolem tří miliard korun. Naprostá většina vodovodní sítě je podle Konvalinky stará 50 až 80 let, tudíž je na konci životnosti nebo se jí přibližuje. Tempo obnovy přitom neodpovídá rychlosti stárnutí. Množí se havarijní opravy, na něž město vynakládá mnoho milionů korun ročně. Od roku 2015 do konce září letošního roku to bylo přes 24 milionů korun. Jen letos se do oprav havárií vodovodů a kanalizací investovalo více než devět milionů korun.
Ukazatelem kondice vodovodní sítě je i množství takzvané nefakturované vody, která se ztratí při cestě ke kohoutkům. To dosahuje skoro pětiny z celkového objemu pitné vody, což je podle Konvalinky alarmující. „Tisíce kubických metrů vody unikají ročně z potrubí, aniž by z nich měl kdokoli užitek, a někde pod městem se vsakují do podloží,“ upozornil starosta.
Jan Štoll, ČTK
