Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého. Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám.
Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.
Výzkum rozčlenil české zpravodajské publikum do čtyř pomyslných skupin, které odlišuje především výše dosaženého vzdělání, ale i pohlaví a věk. Výzkumníci tyto čtyři skupiny pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se.
Skupina Podporujících, 38 procent, která byla zastoupena především vysokoškolsky vzdělanými lidmi většinou bez malých dětí, měla podle výzkumu při pandemii i válce důvěru v oficiální zdroje, projevila sympatie k Ukrajině a odpor k Rusku a při pandemii projevila vyšší důvěru k vládě a odborníkům. Druhou nejpočetnější skupinu Obávajících se, 30 procent, tvořily hlavně ženy s nižším vzděláním. Obavy z pandemie je vedly k omezení osobního kontaktu s okolím a ke zvýšení osobní hygieny, válečné zpravodajství u nich způsobilo silný strach z příchodu uprchlíků či ekonomických dopadů a projevilo se i na ztrátě jejich důvěry v mainstreamová média, uvedli zástupci katedry.
Nedůvěřiví tvořili 21 procent, jde o lidi s nižším vzděláním, kteří vykázali nedůvěru k odborným a oficiálním zdrojům jak v souvislosti s nemocí covid-19, tak s ruskou invazí na Ukrajinu. „Členové a členky Nedůvěřivých vykazovali značný zájem o alternativní zdroje informací, které tvořily opozici oficiálnímu mainstreamovému zpravodajství. Projevem toho je pak jejich nesouhlas s blokací takzvaných dezinformačních webů nebo například strach z příchodu uprchlíků,“ uvedl jeden z výzkumníků Jakub Ketman.
Jednoznačně nejmenší podíl v populaci má skupina Nezúčastněných (11 procent) s nevyhraněným názorem na mediální pokrytí války na Ukrajině a s velmi nízkými obavami z dopadů jak koronavirové, tak ukrajinské krize. Skupinu tvoří spíše muži mladšího věku, doplnili zástupci katedry.
Podle odborníků lze u lidí mezi vnímáním pandemie covidu-19 s jejími důsledky a válečným konfliktem na Ukrajině hledat některé spojitosti. „U obou případů došlo v prvotním okamžiku k efektu, který nazýváme semknutí se kolem vlajky. Tedy, že v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení se dokážeme stmelit a být solidární. V počátku pandemie se to projevilo šitím roušek a teď obrovskou solidaritou s válečnými běženci. Vnímám zde silnou roli mediálního obrazu, který je určující pro tvorbu veřejného mínění,“ doplnil sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Zdroj: ČTK
